ČERVENÉ KRVINKY
TVORBA A VÝVOJ ERYTROCYTU
Obecně l při popisu buňky je nutné si všímat:
1. Velikosti a tvaru buňky
2. Poměr velikostí jádra k cytoplazmě = NC poměr
3. Přítomnost jadérek
4. Barvitelnost cytoplazmy
5. Barvitelnost jádra
6. Hustota chromatinu v jádře
PROERYTROBLAST ( PRONORMOBLAST )
Velikost : jako 2 až 3 vyzrálé erytrocyty
Tvar: kulatý nebo oválný
Má velké jádro, které zaujímá téměř celou buňku.Cytoplazma je sytě modro-fialová. Pravidelně má laločnaté výběžky.V cytoplazmě nejsou žádná granula ( zrníčka ). Perinukleární projasnění.
Jádro: Chromatin je velmi sytý bazofilní ( modrý ) a jemně uspořádaný ( nejsou žádné hrbolky ). V jádře jsou 2 a více jadérek. Jadérka jsou ještě tmavší než jaderný chromatin!
BAZOFILNÍ NORMOBLAST
Velikost: O polovinu menší než proerytroblast
Tvar: kulatý
Jádro: sytě fialové.Chromatin je paprskovitě uspořádán .Trámečky chromatinu jsou krátké a mezi nimi prosvítají světlé mezery. Plazma je stále tmavě fialová.
POLYCHROMATOFILNÍ NORMOBLAST
Tvar: buňky i jádra kulatý
Jádro: má velmi hutný chromatin.Cytoplazma je špinavě šedá.
ORTOCHROMNÍ NORMOBLAST
Cytoplazma je již růžově zabarvená. Má stejné zbarvení jako zralý erytrocyt a blíží se mu velikostí. V cytoplazmě je malé svraštělé velmi syté jádro, které je velmi často uloženo excentricky u kraje buňky.Ortochromní normoblast dále dozrává, vypudí jádro z buňky a tím se změní v erytrocyt.Nejmladší erytrocyty po vypuzení jádra mohou mít v cytoplazmě zbytky původní struktury cytoplazmy ( např.: ribosomy ). Při běžném barvení toto nevidíme ale použijeme-li Vitální barvení ( krezilová modř ) obarvíme tyto zbylé struktury a projeví se jako tmavomodrá vlákénka a zrna. Tyto mladé erytrocyty = Retikulocyty. Vitální barvení používáme zásadně při barvení nátěru periferní krve.
MEGALOBLASTOVÁ KRVETVORBA
Při nedostatku kyseliny listové nebo vitamínu B12 ( např.: těhotenství, onemocnění zažívacího traktu, kdy vázne vstřebávání kyseliny Listové, nevhodné diety, B12 onemocnění žaludeční sliznice ).Je-li nedostatek kyseliny Listové či B12, vázne tvorba nukleových kyselin v celé vývojové řadě ery, zaostává dozrávání jádra buňky a do určité míry vázne i dozrávání celé buňky. Jádro zůstává velké a má stále velmi řídký chromatin a buňka se v průběhu dozrávání jen málo zmenšuje.Cytoplazma zůstává dlouho bazofilní např.: Ortochromní megaloblast má již narůžovělou cytoplazmu a k tomu velké nezralé jádro – obecně lze říci, že u tohoto typu zaostává dozrávání jádra za cytoplazmou.Výsledný erytrocyt = megalocyt.
Podporujeme:
