KAPITOLA XII. – CHEMORECEPTORY

Cíl:
Seznámit se se základním pojmem.

Otázky:
1.Co jsou to chemoreceptory?
2.Jmenujte 4 základní skupiny chuťových vjemů.
3.Vysvětlete pojem čichová adaptace.

Chemoreceptory = smyslové buňky, které reagují na přítomnost chemických látek v prostředí. Jsou hlavními složkami čidel pro čich a chuť.
Na rozdíl od mnoha živočichů je pro člověka čich poněkud méně významný než zrak či sluch. Oba tyto smysly vyžadují, aby se substance dostaly do skutečného kontaktu s receptorovými buňkami. Čich můžeme považovat za dálkový smysl, protože je desettisíckrát citlivější než chuť.

CHUŤ
Chuťové receptory jsou uloženy v chuťových pohárcích v povrchu jazyka. Nejvíce chuťových pohárků je na špičce jazyka a při jeho okrajích. Člověk jich má asi 10 000.
Chuťové vjemy se rozlišují do 4 základních skupin:
sladkost
kyselost
slanost
hořkost

Ostatní chuťové vjemy vznikají kombinací těchto čtyř základních vjemů.
Citlivost chuťových receptorů (buněk) na různé látky je odlišná. Na chuťovém vnímání se zřejmě podílí i čich, neboť je dobře známou skutečností, že potrava ztrácí na chuti při onemocnění nosní dutiny.
Chuť má význam pro řízení činnosti trávícího ústrojí, pro reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy.

ČICH
Čichové receptory jsou uloženy v malých ploškách sliznice v horní části nosní dutiny (čichový epitel). Fyziologický mechanizmus rozlišování desítek tisíc různých čichových kvalit není dosud dostatečně znám. Různorodé vjemy jsou zřejmě vyvolány současným drážděním čichových receptorů různých typů.
Člověk má sice čich vyvinutý méně než je tomu u zvířat, ale i tak je velmi citlivý. Čich se vyznačuje schopností velmi rychlé adaptace – snížená citlivost vůči podnětu při jeho delším působení. Jsme-li vystaveni po delší dobu i velmi nepříjemnému pachu, jeho vnímání se postupně snižuje, až se nakonec zastaví. Přitom nastává adaptace právě pouze na pach, kterému jsme vystaveni, práh pro ostatní pachy je nezměněn. Některé látky mohou zabránit čichovému vnímání jiných látek. Čich má svá centra ve fylogeneticky starých částech koncového mozku.