7. VÝŽIVA ČLOVĚKA
V těle dospělého člověka 100-150 mg
Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 0,3-0,6 mg
· děti nad 8 let 0,8 mg
· ženy 1,5 mg
· muži a těhotné ženy 2 mg
· kojící ženy 1,8-2,2 mg
Význam mědi: Cu je v řadě enzymů, zajišťuje jejich aktivitu, katalyzuje tvorbu hemových barviv
– zabudovává Fe
Existuje případ nedostatku i přebytku Cu => ten se projevuje narušením využití bílkovin a energie v potravě => onemocnění ledvin a hlavně jater
Nedostatek Cu = anemie spolu s nedostatkem Fe
Nadbytek Cu = – ukládání v játrech => cirhóza
– ukládání v ledvinách (vylučování AMK, glukózy)
Zdroje Cu: vnitřnosti, maso, luštěniny
Vstřebáváná měď (Cu) se váže na bílkoviny, pokud je nadbytečná, vrací se zpět do střeva a vyloučí se stolicí.
ð recyklace Cu => problémy s vředovými onemocněními
Ve formě minerálních solí je využitelnost nízká => do potravinových doplňků se zabudovávají vazby Cu na bílkoviny.
Desintegrace stěn buňky fyzikální cestou => zpřístupnění (zlepšení) obsahu buňky => fytokoly
MANGAN
Tělo obsahuje 100 mg Mn
Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 400 mg
· děti nad 8 let 800 mg
· ženy 1,4 mg
· muži a těhotné ženy 2 mg
· kojící ženy 4 mg
Nedostatek:
porucha zabudování Ca do kostí
snížená aktivita enzymů
porucha tvorby hemu
porucha nervového systému
narušení odbourávání cukrů a tuků
ð příjem v optimálních formách
Zdroje: maso, vnitřnosti a výrobky z masa
pšeničné klíčky, ovesné vločky, zelený čaj!
Zelený čaj – kde procesem fermentace není narušena vazba mikroprvků – ale nesmí se zalévat horkou vodou => 1. extrakt – teiny, sacharidy + 2. přeliv – i obsah mikroprvků – toto je teprve plnohodnotný výluh
Mn je v kostech, zásobárnou jsou játra + ledviny
Doplňky: MuO – využitelnost 8%
laktátová forma
JÓD
Je přechodným prvkem mezi mikroprvky a ultramikroprvky => je zodpovědný za správnou funkci štítné žlázy a tím ovlivňuje neurosystém.
Typickým příznakem nedostatku jódu => vyvalené oči, nervozita, vysychání kůže – dermatitida
– lze léčit doplňky
– některé regiony jsou chudé na jód => jodizovaná sůl přidávaná do potravy (pozor vyprchá z obalu!)
Obsah v těle 50 mg z toho:
ve štítné žláze 15 mg
Denní potřeba:
· děti
· dospělí
Význam: součást hormonu thyroxinu
pro správnou funkci štítné žlázy
aktivátor některých enzymů (amyláza)
Nedostatek: hypothyreasa – vznik strumy, pomalý puls, nižší mentální a fyzická aktivita, obezita, vyšší hladina cholesterolu
+ typické je i tzv. opatrné našlapování díky bolesti šlach a svalstva => není odbourávána kyselina mléčná jako faktor únavy
Nadbytek: hyperthyreasa – nadměrná produkce hormonů, může se rovněž objevit struma, únava, nervozita, hubnutí, vyšší teplota, pocení
+ u nás nadbytek není
Doplněk: Jodid draselný – poměrně dobrá využitelnost
V běžné stravě nedostatek, konzumovat jodizovanou kuchyňskou sůl – do uplynutí záruční doby => hrozí vyprchání z obalu!
KOBALT a jeho spolupůsobitel B12
Který se především účastní krvetvorby v kostní dřeni, bývá také součástí podpůrných systémů při napadení rakovinou.
Hranice biologické účinnosti a toxicity je poměrně blízká (vhodně volit množství).
FLOR
Spoluúčastní se upevňování minerálních látek v zubech => školní mládež je dotována florizovanými tabletami.
Ale také negativně ovlivňuje tvorbu enzymů.
Většinou při konzumaci ryb bývá Kobalt i Flor v dostatečném množství + doplňky
CHROM
Obsah chromu v těle je pod 1 mg
Biologicky významný je Cr3+, kdežto Cr6+ (šestimocný) je kontaminant z průmyslové výroby – karcinogenní.
Význam: stimuluje syntézu insulinu, zapojuje se do mechanismů snižujících obsah krevního cukru a cholesterolu
stimuluje účinek insulinu
Nedostatek: zejména při psychickém zatížení
celková únava, vyšší krevní tlak, vyšší hladina cholesterolu a cukru v krvi
ovlivňuje psychiku
celkově snižuje aktivitu
Předcházení nedostatku: existuje řada preparátů (např. Ultra Eaten Loose) + složky obsahující Cr v roztoku (kapky)
Nedostatek Cr lze zčásti nahradit mlékem, zeleninou + pšenicí a dalšími.
Zdroje:
mléko (30-50 mg/l)
zelenina a ovoce 10-20ug/100g
pšenice (v obalových vrstvách) 170-180ug/100g
Vstřebatelnost je asi 3%
Optimální denní dávka využitelného Cr je u dospělých 10 ug
Doporučená denní dávka 200 ug chloridu chromitého dodá asi 5-8 ug využitelného Cr. V laktátové formě stačí dodat 11 ug
SELEN
Další součástí ultramikroprvků je selen (Se)
V těle je obsaženo asi 5 mg
– má katalitické účinky, jako prevence infarktu myokardu
Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 15 ug
· děti nad 8 let 20 ug
· ženy 35 ug
· muži 50 ug
· těhotné a kojící ženy 30 ug
Význam: pro tkáňové dýchání, antiovidant
Váže se v AMK, kde může nahradit síru
Houby hromadí selen – musí být v půdě
Ø podporuje antioxidační činnost
Doplňky: seleničitan sodný – využitelnost 5x nižší než u organického
ARSÉN
Z historie jsou známy případy travičů, kteří používali arsén
Hranice biologické účinnosti a toxicity je poměrně blízká => přebytek se začíná ukládat ve vlasech + při překročení 2 ug má toxický účinek
Ø katalizuje ukládání bílkovin + jedním z vedlejších účinků je napínání podkoží (kosmetika)
PLATINA A ZLATO
– zlaté injekce = pro změnu kvality pochodů za pomoci hormonů jako nosičů
– olygodynamie => část zlata se uvolňuje např. ze zlatých zubů a působí polykatalicky (obezita)
Nikl, Vanad + Transurany => u nich vzniká nebezpečí, že mohou obsahovat radioaktivní záření, které negativně působí na organismus
Mělo by platit: nic se nemá přehánět => přebytek může nabourat rovnováhu
Potravinová pyramida => žádný či minimální potravní doplněk u stravy na vrcholu pyramidy
Ø aby se jím nenarušil metabolismus
HISTORIE VÝŽIVY ČLOVĚKA
Člověk je původem všežravec
1. Tělesné dispozice – chrup, žaludek, střeva
2. Pohyblivost a používání smyslů
3. Sociální vliv – život ve skupině = snadnější lov
4.
Předchůdce člověka – primitivní primáti
– lesní plody, semena, ořechy => vícezrnné potraviny
– hmyz, měkkýši, drobní živočichové => ústřice
– savci, ptáci, vejce
Potrava pračlověka
– lov ve skupině, větší zvířata, rostlinný podíl živočišné potravy, doplňování rostlinnou potravou
Mladší doba kamenná (neolit)
– pastevectví + zemědělství
– pěstování obilovin – velký význam
– chov skotu, ovcí, koz = mléko
– roste hustota osídlení
– lepší výživa + zravotní stav
– hygiena výživy na nízké úrovni => vysoká úmrtnost
Starověk
– společný konsum stravy
– obiloviny, luštěniny (hrách, cizrna, různé boby)
– epa, zelí (=> cukry a vitamíny)
– chov skotu, ovcí a prasat
– lov zvěře, ryb
– u nás nedostatek ovoce
– nedostatečná hygiena
– malé zásoby – zima = hlad
– tlak na zvýšení pěstování ovoce
Středověk
– velký rozdíl mezi chudými a bohatými
ð bohatí:
dostatek potravy, vysoký konzum masa (zvěřina), vysoký konzum alkoholu (pivo, víno, medovina)
hodně koření – zakrytí pachu dlouho skladovaného masa => aflatoxiny: karcinogenní látky
ð chudí:
rostlinná strava, kaše
důležité mléko, kyselé mléko, sýry kysané
maso a sladkosti jen o svátcích
často hlad > příznivý dopad na využívání živin
Nedostatek hygieny, nízká kultura stolování
Špatná organizace zemědělské výroby
Novověk (1750-1900)
– roste životní úroveň na venkově + měšťanství
– pěstování brambor = konec hladomorů
– roste spotřeba cukrů a tuků
– rozšiřují se koloniální plodiny
– roste spotřeba kávy, lihovin, kouření
– častější maso u chudých
– výživa chudiny ve městech horší než na venkově
– městská chudina = strava jednotvárná, chudá na enzymy, bílkoviny, málo ovoce a zeleniny, maso vzácné, málo mléka, alkoholismus, žebrání
Česká strava lidová
– tradiční strava středních a chudších zemědělských vrstev
– jednotvárná, nepříliš chutná
– vyvinula se v letech 1750-1850
– základ obiloviny – kaše, tmavý žitný chléb z vysokovymílané mouky, pečivo z bílé mouky jen o svátcích
– denně brambory
– kyselé mléko, kyselé sýry, tvaroh
– máslo, sádlo
– časté polévky – husté, s mlékem, k snídani, obědu, večeři
– sváteční pokrmy – buchty, koláče, trochu masa, pamlsky – ořechy, sušené ovoce, med
– více masa – zabijačka
– koření většinou domácí (sušené rostliny)
Česká národní kuchyně
– strava bohatších městských vrstev
– vyvinula se v 18. a 19. století
– energeticky velmi vydatná, chutná
– bohatá na cukr, tuk
– hlavním jídlem oběd, večeře
– polévka – energeticky bohatá, zahuštěná jíškou, moukou, smetanou
– druhý chod = maso – husté omáčky, knedlíky !!!
– málo ovoce, zeleniny
– třetí chod = sladké moučníky
– teplé sladké pokrmy
– těžké, husté pivo
– sladká vína
– čokoláda
První polovina 20. století
– do 1. sv. války přetrvává trend 19. století
– 1. sv. válka = hlad
– po roce 1918 – vliv zahraničních kuchyní, pokles energeticky vydatné stravy, více ovoce a zeleniny
– 2. sv.válka = příděl potravin omezen, hlad nebyl, v této době nebyl velký rozdíl ve stravě bohatých a chudých, potraviny byly na přídělový systém
Vymizel rozdíl mezi venkovským a městským obyvatelstvem – ve stravě.
– nedostatek potravin trval do roku 1948-49
1948 – 1989
– po roce 1948 zlepšeno zásobování
– důraz na kvantitu, ne na kvalitu
– důraz na soběstačnost v potravinách => omezení sortimentu
– subtropické a tropické plodiny jen omezeně a před svátky
– rostla produkce pšenice
– růst spotřeby cukru a tuků
– růst produkce a spotřeby vepřového masa (60%) oproti hovězímu masu (25%)
– růst spotřeby sladkostí, alkoholu, vajec (20ks/os/rok => dnes 90)
– růst spotřeby mléka pomalejší, stagnace (doporučováno 300 l/os/rok => dnes 150)
– stagnace výroby ovoce a zeleniny
– nedostatek citrónů – vit. C
Podporujeme:
