4. VÝŽIVA ČLOVĚKA

– slouží k trávení a vstřebávání živin

– živiny do těla někudy dostáváme a také z těla odcházejí

1/ Trávení začíná dutinou ústní

– jazyk, zuby (mléčné 20, dospělé 32), slinné žlázy, právě zde za začínají štěpí už živiny, hlavně cukry

– zuby začínají růst 4-6 měsíc + od 1. třídy do 6. třídy výměna zubů (trvá cca 5 let)

– v ústech velmi pestrá mikroflóra (mikrobiální flóra = mikrobianflóra) ta způsobuje např. i zubní kaz – nabourávání skloviny v dutině ústní

– v dutině ústní se nachází => enzym lisosin – napomáhá rychlejšímu hojení, nedovolí přemnožení bakterií v ústech => tzv. bakteriostatický účinek

+ Funkce dutiny ústní: potrava je zuby mechanicky rozmělněna, smíchá se s slinami a posouvána do jícnu po soustech jazykem

– kousání a žvýkání je řízeno reflexně

2/ Mezi dutinou ústní a jícnem je hltan => přechod asi 2 cm dlouhý + hrtan => hrtanová příklopka => zajišťuje přísun jídlo x vzduch

3/ Jícen – svalová trubice => ústí do žaludku, cca 30 cm dlouhá, má 3 druhy svaloviny => potrava je zde posouvána jícnovou peristaltikou + jícen končí tzv. svěračem (někdy máme pocit uvíznutí potravy)

4/ Žaludek – vakovitý útvar, je uložen spíše vlevo. V žaludku jsou tzv. řasy, žaludeční stěna je tvořena sliznicí, podslizničním vazivem, svalovou vrstvou a povrchovou vrstvou

Žadudek

· velké zakřivení

· malé zakřivení (kurvatura minor)

+ Funkce žaludku: shromažďuje potravu (jakási nádrž), má své pohyby => tím promíchává potravu s žaludeční šťávou (kyselinou solnou, pepsiny, lipázy,…. => tj. kyselina solná + enzymy) => vznikne chymus (trávenina)

+ Žaludeční šťáva: kyselina solná, pepsiny, lipázy a další enzymy, této 2-3 1 vyloučí dospělý člověk za 1 den, nejen reflexivně ale také chemickým drážděním dojde k sekreci žaludeční šťávy

=> chymus pak postupuje po částech postupně do tenkého střeva

5/ Tenké střevo – to má tři úseky (části):

· Duodenum

· Jejunum

· Ileum

Střevní šťáva – cca 1 1itr/den => to co střevo vyprodukuje!

– Tenké střevo měří celkově cca 4 m, téměř vše se v něm vstřebá, je vyživováno cévami, existuje i infarkt střeva.

– Je pokryto velkým množstvím klků a obsahuje mnoho žlázek a ty žlázky + pankreatická šťáva (enzymy) dále tráví chymus a štěpí živiny a dále jej posouvá tenkým střevem.

Pankreatická šťáva = produkt slinivky břišní, obsahuje enzymy štěpící všechny živiny [ tripsin (štěpí bílkoviny), lipázy, anylázy (štěpí škrob)]

– jde o směs enzymů, které napomáhají rozštěpit řetězce, které se do tenkého střeva dostaly

Žluč – tvoří se v játrech, žlučník je jen shromaždiště žluči – 0,5 až 1,5 1itru/den

– účastní se trávení, ale neobsahuje enzymy

+ Funkce: díky ní se tuk rozpadá na drobné kapičky (emulgace) a pak se tyto lépe štěpí pomocí pankreatické šťávy

– také pro vstřebávání vitamínů A,D,E,K v rozpustných tucích

Střevní šťávy = to co se samo vyprodukuje v žaludku bez těch složek, které do něj přitekly (cca 5 l)

– peristaltikou (posun) střev a kýváním se chymus (vše co se nevstřebalo) posouvá do tlustého střeva

– tenké střevo 3 000 klků na cm2, povrch střeva u dospělého člověka cca 10 000 m2

– v tenkém střevě se vstřebávají důležité látky do těla, krve, mízních tekutin, aktivní transport

– vyprázdnění tenkého střeva trvá 2-3 hodiny

– šťávy se také vstřebávají ve formě vody => ta se vstřebává do organismu tzv. prostou difúzí

6/ Tlusté střevo

– to, co se nestihlo vstřebat v tenkém střevě => má šanci se vstřebat na začátku tlustého střeva + zbytek se pak zahušťuje a shromažďuje dole v tzv. „ampuli“, kde je nervová pleteň a při určitém rozšíření dostaneme nervový stimul (signál jít na stolici)

TLUSTÉ STŘEVO
– vyprazdňování tlustého střeva trvá mnohem déle => dochází v něm k hnilobným procesům a napadání mikroorganismy + vstřebává se i voda

Bakterie v tlustém střevě
– při kvašení a hnití vznikají plyny – metan, sirovodík a jiné toxické látky (vydávají zápach stolice)

– pouze minimum toxinů a plynů se vstřebává zpět

– mohou produkovat vitamíny řady B

– cca 150 – 200 g vyjde při vyprázdnění stolice

– pocit nucení na stolici vznikne při 5,3 až 6,6 kPa (při tlaku v ampuli)

– Stolice: 75% vody, 25% pevných látek, žlučová barviva, zplodiny bakteriálního rozkladu

Osídlení střevní mikroflóry dítěte

– střevní trakt před porodem je u dítěte netknutý bakteriemi, při porodu vaginální mikroflóra matky a prostřední porodního sálu

– flóra u kojených dětí = hlavně bifidus

– u nekojených dětí = různorodá

– od 2 roku života stabilní mikroflóra jako u dospělých

prenatální

narození

4 den

20. den

4-6 měsíc

VLIVY VÝŽIVY

orální iniciace

střevní/vaginální

flóra matky

kojené děti: bifidus – dominantní flóra

aseptické

různorodá flóra

nekojené děti: různorodá flóra

dospělý člověk

Faktory ovlivňující vývoj střevní mikroflóry u kojenců

· genetické pozadí

· způsob porodu (normál, císař)

· mikroflóra matky

· prostředí v ranných stádiích života (počet sourozenců)

· medikace (antibiotika)

· hygiena potravin

· výživa

· složení mateřského mléka

(-) tzv. „zlé bakterie“ = zácpa, průjem, infekce, rakovina, poškození jater, encefalopatie

(+) tzv. „hodné bakterie“ = (např. bifidobakterie) = podpora trávení, stimulace imunity, zpomalení růstu škodlivých bakterií

Celkové počty bakterií

Žaludek 0 – 103

Jejunum 0 – 105

Ileum l03-107

Tlusté střevo 1010 – 1013

Nekojené děti mají spíše bakteriální chaos a kojené spíše tu hodnou flóru!

Základní složky a výživy kojence

Mateřské mléko: funkce:
1) voda 87% => zdroj tekutiny

2) cukry 6 %

3) tuky 4 %

4) bílkoviny 1 % => bod 2 – 4 je zdroj energie

5) prebiotická vláknina 1 %

6) minerály, vitamíny, ostatní látky 1 % => bod 5 – 6 rozvoj obranyschopnosti

Prebiotická vláknina – nestravitelné části potravin (pro lidi, ale živí se tím střevní bakterie), které pozitivně ovlivňují hostitele selektivní stimulací růstu nebo aktivity jednoho nebo omezeného počtu bakterií ve střevě, čímž zlepšují hostitelovo zdraví – jsou to neživé oligosacharidy např. obsaženy v banánech, artyčoky (BOS, FOS, OS)

Probiotika – živé mikrobiální doplňky stravy, pozitivně ovlivňují hostitele zlepšením jeho mikrobiální rovnováhy

Děti – kojenci
=> proč je nutná tekutá strava a energeticky bohatá:

ústa: jen sací reflex omezená produkce enzymů, neumí žvýkat

jícen: téměř žádná peristaltika jícnu

žaludek: omezená kapacita, omezená produkce enzymů a kyseliny solné, omezená kontrakce žaludku (nemíchá se to), hlavně snadno stravitelné bílkoviny a dostatek – to vše splňuje mateřské mléko

Děti kojené ´ nekojené

Orgán

Fyziologie

Výživa

Ústa

· žvýkací reflex nerozvinut

· omezená produkce amylázy

· tekutá výživa

· v průběhu 4 měsíců žádné škroby

Jícen
· téměř žádná peristaltika

· tekutá strava

Žaludek
· omezená kontrakce žaludku

· omezená kapacita

· omezená produkce pepsinu

· omezená produkce HCl

· homogenní výživa

· výživa s vysokým obsahem energie

· omezení množství bílkovin

· snadno stravitelné bílkoviny

· poměr kasein:syrovátka 40:60

Vyvážená dieta
· hmotnost se zdvojnásobuje

· rychlý růst kojence

· omezená činnosti ledvin
– dorůstají velikosti dospělého člověka až v 18-tém měsíci
– doporučení:
– přiměřené množství tekutin
– nízký obsah bílkovin (osmotická zátěž)
– nízký obsah Cl, Ka, Na

· omezená kapacita zažívacího ústrojí

· rychlý růst kostí
– kalcium
– fosfor
– vitamín D (mineralizace kostí)

· omezená emulgace tuků

· omezená produkce:
– limázy
– anylázy

Během prvních 6ti měsíců se hmotnost téměř zdvojnásobí (za 6 měsíců vyroste o 30 %), v 1ním roce je cca 2x výška porodní délky, ve střevě je omezená emulgace tuků a produkce enzymů + a má vysokou citlivost střevní sliznice => průjmy, bolení břicha!

Ledviny: dovyvinuty až kolem 1,5 roku – přiměřené množství tekutin cca 1 litru denně, klesá obsah bílkovin, pozor na Cl, Na, K

Kosti: nutný Ca, P, vit. D, Ca:P => 2:l je optimální poměr

Ještě v 6 měsíci je 60 % toho co dítě sní na mléčné bázi!

6-tý měsíc: poměr mléčných a ostatních výrobků: 60:40

9-tý měsíc: 40:60

12-tý měsíc: 35:65

Umělá výživa má mít (+):

· 100 % laktózy

· snadno stravitelné

· nízká ledvinová zátěž

· nízký obsah minerálu

· koncentrovaný zdroj energie

· relativně nízký obsah bílkovin

· vyrobeno v souladu s alimentárním kodexem

ð není třeba doplňovat žádné další živiny

gastroenterologická skupina odborníků => normy => pokud je výrobce nesplní => tak nesmí prodávat!

*** rozdíl – odlišnost od kojeného dítěte ´ pokud je dítě na umělé výživě => navíc je třeba určité množství tekutin

Kravské mléko:
(-) příliš vysoký obsah bílkovin, minerálů,

(-) málo železa, esenciálních mastných kyselin a vitamínu D

ð Ne každé dítě se narodí v termínu => narodí-li se dítě nedonošené, není mateřské mléko plnohodnotnou stravou => řešení: mateřské mléko se odstříká a přidá se roztok (přídavek preparátu) toho, co chybí + sondou nebo v kádince se to podává.

Závěr k výživě kojenců (do 1 roku)

Ideální strava do 6 měsíců věku je mateřské mléko (výhody = je vždy k dispozici, ohřáté, plnohodnotné). Od 6-tého ukončeného měsíce do stravy přidáváme i hmotu, aby si střeva zvykla na zažívání nehomogenní stravy => zeleninové polévky, mrkev, brambor, brokolice, málo celeru a upouští se od petržele.

U nekojených dětí do konce 4 měsíce se podává tzv. počáteční formule (značí se číslem 1) + od konce 4 do 10-12 měsíce tzv. pokračovací formule, od 1 roku a více tzv. batolecí formule až do předškolního věku. Ty formule se liší obsahem bílkovin, tuků, cukrů, vitamínu a minerálních látek. A jejich složení se mění právě v závislosti na věku, době kojení, apod.

S příkrmem (přídavkem zeleniny) se u nekojenců začíná až od ukončeného 4 měsíce. Po zelenině je na řadě tuzemské ovoce a banány, pak maso (hlavně bílé) a nakonec chleba, rohlík (je tam lepek). Piškoty a suchary od 8-9 měsíce.

Postupně by se měla měnit konzistence z tekuté (homogenní) od 4-tého měsíce => na rozmixované => časem jen rozmačkané vidličkou, aby se vytvořil žvýkací reflex (kolem 1 roku zcela vyvinutý).

V případě mléčných výrobků => dnes se začíná bílým jogurtem => poté tvaroh. Nutný také přísun vitamínu D – prevence křivice (v kapkách) a vitamín K (proti krvácivosti).

3 období výživy dítěte: 1. období: výhradně výkrm mléčnou stravou (mléčná výživa) do 6 měsíce

2. období: prvních příkrmů: 7- 12 měsíc

3. období: smíšená strava kolem 1 roku

+ ve všech fázích nesolit a nekořenit!

7 – 10 porcí denně

Batole 1 – 3 roky

– jde o dítě, které překročilo 12-tý měsíc

– smíšená strava => stále okolo 40 % mléčné výživy + stále platí: omezit sůl, tuky, uzeniny, přepalovaná jídla + postupně se zavádí pitný režim (kromě mléka i čaj)

– batolecí výživa závisí na stravovacích zvyklostech rodiny (batole vše odkouká a rychle se učí!)

– jídelníček cca 4-5 porcí denně

· snídaně: mléko, pečivo s něčím (med, marmeláda)

· svačina: kolem 10 hodiny – ovoce, jogurt, tvaroh, sýr (složením podobné snídani)

· oběd: měl by obsahovat maso a přílohu + pití (nesycené minerálky slabé, voda, čaj)

· svačina: ovoce, zelenina, černý chleba, dodržet pitný režim

· večeře: maso nahradit dušenou zeleninou, ovoce, kaše, pít, polévka

+ Buráky smí dítě až od 3 let věku, mohou je vdechnout + a je to alergen!

+ Batolata => jsou v podstatě děti až do 3 let (1-3 roky věku)

Předškolní věk 3 – 6 let

hlavní problém:

– musíme zdokonalit a naučit je stolování (hlavně z hlediska hygieny) => tak aby nebyli hendikepováni ve školních jídelnách

– pravidelnost => musí být určen pevný čas snídaně, pitný režim (cca 1,5 1 čistých tekutin – kromě polévky, ranního a večerního nápoje), rozmanitost stravy, rodiče jsou vzorem!!!

– začít nutit dítě do pohybu

Školní věk

– pitný režim

rozložení stravy:

0-45% snídaně

30% oběd

20% večeře

+ zbytek svačiny (cca 5%)

Adolescenti

– období od 10 – 15 let už hrozí vznik mentální anorexie a bulimie

– také v pubertě platí: hlavně chlapce nutričně velmi dobře živit + pitný režim

– dostatek pohybu

Podporujeme:

omlazení obličeje, neinvazivní liposukce