Plazmatické buňky = plazmocyty
Morfologie:
– Plazmoblast – vyvíjí se z 3 lymf
– Plazmocyt – Oválná buňka, jádro vždy excentricky, jaderka nejsou přítomna, cytoplazma je basofilní (intenzita zbarvení je dána schopností tvořit Ab) až do července „plamenné buňky“
V cyt. Vakualizace, která dodávají pěnovitý vzhled.Velmi často mají plazmatické buňky 2 jádra ( Dvojjaderné elementy).Cyt. se barví až do temné červené max. produkce Ab
Pozn.lymfocyty = jsou zhruba granulo x 2
Fyziologie bílých krvinek
Celkové leuko Granulocyty Lymfocyty
Novorozenci 30. 109 /l 0,75 0,20
3-6 měsíců 10-15. 109 /l 0,30 0,60
5 let do 10. 109 /l 0,50 0,40
dospělý 4-10. 109 /l 0,60 0,30
Eosinofily 0,05
Monocyty 0,04
Basofily 0,01 / 2 už je moc
Při hodnocení krevního obrazu leukocytárního je nutno rozlišovat absolutní a relativní spočty bílých krvinek
Relativní počty = Diferenciální rozpočet na 100 buněk ( buď 60 nebo 0,60)
Absolutní počty= Významější hodnota pro konečné posouzení leuko krevního obrazu.Vypočítáme ho tak, že relativní počet x celkové leuko (Cl 4. 109 /l, granulo 0,50, A počet: 0,50.4 = 2,0. 109 /l) Význam A hodnot = z uvedeného : při počtu leuko 4. 109 /l představuje 0,50 granulo snížení absolutní hodnoty ( norma = 2,5-5,6 . 109 /l)Při celkovém počtu leuko 8. 109 /l je i 0,40granulo ještě nad hranicí GRANULOCYTOPENIE.
Snížení lymfo Lymfocytopenie zvýšené mono Monocytoza –snížené není!
Zvýšené granulo Granulocytoza zvýšené eosinofily Eosinofilie–snížené není!
Zvýšené lymfo Lymfocytoza zvýšené basofil Basofilie – snížené není!
Délka života jednotlivých forem bílých krvinek je různá.Zralé granulocyty zůstávají v několik hodin, pak nejčastěji přicházejí do tkání. Zpět do oběhu se pravděpodobně nevracejí. Monocyty zůstávají v cirkulující krvi několik dní, pak se také dostávají do tkání a některé z nich se vracejí zpět do oběhu.Jiné monocyty zůstávají ve tkáních a za určitých okolností se zde pomnožují.Některé se diferencují na makrofág = Histiocyty
B – lymfo přežívají několik dní až týdnů.T – lymfo doživotně.
FCE leuko: společná fce vzájemně spolupracovat při obraně makro. Proti cizorodým látkám ty mohou proniknout buď zvenčí, nebo vzniknout v org při procesech látkové přeměny nebo rozpadu tkání
Zneškodňování těchto tkání probíhá 2 způsoby:
1. Fagocytozou ( neutrofilní granulo a mono ) – pohlcování a rozkládání cizorodých částic
2. Zneškodnění a rozložení cizorodých částic za pomoci protilátek vylučovaných buňkami ( T- lymfo, B- lymfo )
3. Cytotoxicita – přímé působení
Oba mechanismy se často kombinují.Např.: dojde k usmrcení Ab a poté k její fagocytoze. Ochranu org. před cizorodými látkami nazýváme Imunitu
A. Humorální imunita ( protilátková)
B. Celulární Imunita ( buněčná ) = Fagocytoza a Cytotoxicyta
Při tvorbě protilátke mají klíčovou úlohu plazmatické buňky, které se vyvíjí a B- lymfo.
Fagocytární buňky dělíme na :
1. Mikrofágy ( neutr. Granula)
2. makrofágy ( mono)
DIFERENCIÁLNÍ OBRAZ LYMFOCYTŮ
Mění se při různých hemotologických i nehematologických onemocněních
1. Nehematologická
Při inf.bakt. původu se zvýší počet neutrofilních granulocytů.Při některých virových onemocněních se zvýší počet lymfocytů ( chřipka).
Při odeznívání inf onemocnění se často zvýší počet monocytů a eosinofilů u alergických se zvýší počet eosinofilů.
Při běžném tyfu se výrazně sníží počet leuko a zejména granulocytů. U granulocytopenie vždy potřebujeme absolutní počet.
Zvýšení basofilů je typické pro některé hematologické onemocnění. Humorální a celulární imunitu nelze od sebe oddělovat. Většina imunitních reakcí probíhá za vzájemné spolupráce obou mechanismů.
PATOLOGIE BÍLÝCH KRVINEK
Změny mohou být :
1. Kvantitativní ( jednotlivé počty)
2. Kvalitativní, kdy mění vzájemné poměry jednotlivých leuko, nebo jsou změněny jejich fce
Dělíme
A. Vrozené (trvalé)
B. Získané (buď přechodné nebo trvalé)
Vrozené poruchy nejčastěji vrozené útlumy krvetvorby
Získané přechodné např.: zvýšený počet leuko při inf.chorobách
Získané trvalé bydou změny krevního obrazu při leukémiích
Podporujeme:
