KAPITOLA VIII. – KŮŽE

Cíl:
Seznámit se se složením lidské kůže, její funkcí a možnostmi ohrožení či onemocnění.

Otázky:
1.Jaké znáte vrstvy lidské kůže?
2.Vyjmenujte základní funkce kůže.
3.Jaké znáte poruchy či případná onemocnění kůže?

Fyziologie

Kůže tvoří pokryv těla a chrání ho před nepříznivými vlivy mechanickými, chemickými a bakteriálními. Bakteriální aktivitu má kyselina mléčná v potu a nenasycené mastné kyseliny v mazových sekretech.
Kůže má mimo funkce ochranné i funkci, vylučovací, termoregulační a částečně i dýchací. Tím, že jsou v kůži uložena některá čidla (reagující na dotyk, tlak, teplo, chlad, bolestivé podněty) uplatňuje se i ve smyslovém vnímání.

Kůže se skládá ze 3 vrstev:
pokožka
škára
podkožní vazivo

Pokožka je tvořena několika vrstvami plochých buněk, přičemž vrstvy nejblíže povrchu rohovatějí (obsahují nejvíce bílkoviny keratinu), odumírají a odlupují se. Posléze jsou nahrazovány rychle se dělícími buňkami z hlubších vrstev.
Pokožka obsahuje pigmentové buňky, které způsobují zabarvení kůže. Tyto buňky mají různé množství zrn pigmentu melaninu, který zachycuje ultrafialovou složku slunečního záření.

Škára je složena z vazivových buněk a vláken kolagenu a elastinu, mezi nimiž jsou i buňky tukové. Tato vrstva kůže je bohatě prostoupena cévami a nervy. Jsou v ní rovněž uloženy mazové a potní žlázy. Ze škáry vyrůstají vlasy a chlupy, které vznikají z buněk vlasových váčků.
Mazové žlázy ústí do vlasových pochev chlupů a vlasů.Nevyskytují se v kůži chodidel a dlaní. Kožní maz brání v tenké vrstvě vysychání kůže a vlasů a chrání tělo proti působení vody v prostředí. Činí kůži vláčnou.

Potní žlázy jsou po celém těle celkem rovnoměrně rozloženy. Nejvíce je jich na dlaních, chodidlech, čele a v podpaží. U dospělého člověka se potními žlázami vyloučí za 24 hodin při normální teplotě asi 100 ml vody (kůží a dýchací soustavou 700 ml). Pří zvýšení teploty prostředí i těla se může vyloučit až 10 i více litrů potu.

Složení potu: voda, chlorid sodný, malé množství močoviny, kyseliny močové, mastné kyseliny a některé aminokyseliny.

Při intenzivním pocení je nutno nahrazovat ztráty vody i soli. Vyloučený pot zvlhčuje pokožku, voda se odpaří, čímž dochází k ochlazování pokožky.

Zvláštní potní žlázy jsou uloženy v podpaží a v kůži vnějších pohlavních orgánů. Označují se jako pachové, protože produkují aromatické látky. U živočichů mají význam při vnitrodruhové komunikaci, zvláště sexuální.

Podkožní vazivo je tvořeno sítí kolagenních a elastických vláken, mezi nimiž jsou uloženy vazivové buňky. V podkožním vazivu se může ukládat značné množství tuku. Nejvíce se ho ukládá v podkožním vazivu na břiše.

Onemocnění
Akné patří mezi poruchy kůže v pubertě. Zvýšená hormonální aktivita, zvláště u chlapců, způsobuje zvětšování mazových žláz a produkci velkého množství mazu. Zrohovatělé buňky ucpávají vývody mazových žláz, dochází k infekci bakteriemi, vytvářejí se mastné kyseliny, které spolu s mazem způsobují záněty a vznik „uhrů“.

Nadměrné slunění, kdy je pokožka vystavována intenzivnímu ultrafialovému záření, může zvyšovat počet mutací v buňkách kůže, a tím zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Účinky však nemusí být tak drastické. Intenzivní opalování vyvolává častěji jen zčervenání kůže v důsledku rozšíření drobných cév pod pokožkou a zhnědnutí kůže způsobené stimulací tvorby melaninu.
Při poškození kůže slunečním zářením vznikají toxické odpadní produkty, které mohou způsobit horečku. Za zdravé slunění lze považovat takové, kdy je kůže vystavována slunečnímu záření postupně v krátkých časových úsecích (asi 10 min) a kůže si může vytvořit ochrannou pigmentovou vrstvu.

Praktická cvičení

Aktivní tělesná hmota
Teorie:
Aktivní (tukuprostou) tělesnou hmotou se rozumějí rovněž tkáně metabolicky velmi aktivní, jako jsou svaly, vnitřní orgány apod. Celá řada funkcí má velmi těsný vztah právě k aktivní tělesné hmotě (ATH), např. vitální kapacita, respirační objem, minutový objem srdeční, spotřeba kyslíku při zatížení, maximální spotřeba kyslíku při práci apod. Proto také řadu ukazatelů vyjadřujeme v přepočtu na 1 kg váhy nebo lépe na 1 kg ATH.

ATH lze měřit náročným způsobem pomocí hydrostatického vážení nebo poměrně jednoduše měřením tloušťky kožních řas kaliperem. Takto v principu měříme obsah tuku v těle a nepřímo pak vypočteme podíl ATH na váze těla.

Kaliper je kontaktní měřítko, jehož dotykové měřící plošky mají průměr 3 mm; pomocí pružiny je zajištěn konstantní tlak 200 g při měření tloušťky kožní řasy.

Měříme zpravidla 10 kožních řas na pravé straně těla nebo jen několik vybraných řas. Tato poměrně jednoduchá metoda však vyžaduje dokonalý zácvik a naprosto standardní provádění.

Pomůcky potřebné k provedení úkolu:
Kaliper, tabulky, decimální váha, záznamní lístek

Provedení úkolu:
Tloušťku kožních řas měříme na 10 místech povrchu pravé strany těla. Kožní řasu je nutno zvedat standardním způsobem a měřit asi 1 cm od prstů směrem uvedeném v závorce.
Měříme:
1.na tváři pod spánkem před zevním zvukovodem (horizontálně)

2.pod bradou nad jazylkou (vertikálně)

3. na hrudníku v místech přední axilární řasy (šikmo)

4.na zadní ploše paže nad trojhlavým svalem pažním ve středu záloktí při volně visící paži (vertikálně),

5.na zádech pod dolním úhlem lopatky (šikmo vedle žeber)

6.na břiše v první 1/4 spojnice pupek – střední trn kyčelní (horizontálně)

7.na hrudníku v přední axiální čáře ve výši 10. žebra (horizontálně)

8.na boku nad hřebenem kosti kyčelní v prodloužení přední axiální čáry (šikmo podle hrany kyčelní kosti)

9.na stehně nad čéškou, dolní končetina mírně pokrčena a uvolněně opřena o špičku nohy (vertikálně)

10.na lýtku těsně pod podkolenní jamkou, dolní končetina mírně pokrčena, uvolněně opřena o špičku nohy (vertikálně)

Zapíšeme tloušťku kožních řas v mm, sečteme výsledky všech 10 měření a v tabulce pro příslušný věkový stupeň odečteme odpovídající procenta tuku. Ze známé váhy těla vypočteme váhu tuku.
% tuku . váha těla
Váha tuku =
100

Protokol:
1.Výpočet ATH a tuku v % a v kg u vlastní osoby.
2.Výpočet průměrných hodnot ATH a tuku v % i v kg u mužů a žen ve skupině