Tubulární sekrece
Kromě zpětné resorpce probíhá v tubulech i opačný proces = tubulární sekrece. Při tomto ději je moč obohacována o látky z mezibuněčného prostoru. Zpětná resorpce může pasivní nebo aktivní. Pasivní je u močoviny – princip difúze. Aktivně se resorbuje glukosa – při resorpci se spotřebovává energie. Glukosa se v tubulech aktivně resorbuje téměř 100% ale jen do určité koncentrace glukosy v primitivní moči a tedy i plazmě. Tato koncentrace se označuje jako renální práh pro glukosu. Bývá kolem 9 – 10 mmol/l a je u každého jedince trochu jiný. Při překročení této hodnoty se glukosa neresorbuje a odchází do definitivní moče. Renální práh pro glukosu může být překročen po jídle nebo za patologických okolností (při cukrovce).
Některé látky např. ionty sodíku a draslíku se v proximálním tubulu téměř všechny vstřebají ale v distálním tubulu se opět procesem tubulární sekrece vracejí zpět. Tabulární sekrecí se do moči dostávají i cizorodé látky např. barviva, léky (Penicilin). Na konci tabulárního systému je tzv. definitivní moč, kterou vylučujeme z organismu. Fyziologické denní množství def. moče u zdravého dospělého člověka je 1 – 2 litry (=diuréza).
Podporujeme:
