NEPARAMETRICKÁ metoda
– výsledky získané proměřením referenční populace seřadíme vzestupně a na obou koncích oddělíme 2,5% x 2 → 95% interval. Nevýhodou je nutnost vyšetřit poměrně velkou referenční skupinu jedinců (stovky lidí).
PARAMETRICKÁ metoda – k výpočtu referenčních mezí užívá matematické vzorce , parametry. Je vhodná tam, kde mají výsledky vyšetření normální rozložení četnosti podle Gaussovy křivky např. u Na, K, chloridů viz obrázek. U parametrické metody se počítá průměr. Označuje se jako x .
Je to
Referenční rozmezí = x + 2s.
Pro parametrické stanovení referenčního rozmezí jsou zapotřebí desítky výsledků.
PARAMETRICKÁ metoda – k výpočtu referenčních mezí užívá matematické vzorce , parametry. Je vhodná tam, kde mají výsledky vyšetření normální rozložení četnosti podle Gaussovy křivky např. u Na, K, chloridů viz obrázek. U parametrické metody se počítá průměr. Označuje se jako x .
Je to
Referenční rozmezí = x + 2s.
Pro parametrické stanovení referenčního rozmezí jsou zapotřebí desítky výsledků.
2. metoda nepřímá (deduktivní) – používáme ji v případech, kdy nejsou k dispozici výsledky referenční skupiny. Využívají se data získaná od pacientů (smíšená populace). Liší se podle věku i podle druhu onemocnění. Speciálními matematickými operacemi je možné získaná data roztřídit a stanovit z nich referenční meze zdravé populace.
Nevýhoda: je zapotřebí tisíce až desetitisíce vyšetření, jejichž shromažďování může trvat měsíce i roky.
Výhoda: odhad získáme vyšetřením populace, jejichž výsledky pak podle něho hodnotíme. Velké množství dat umožňuje stratifikaci (rozvrstvení) podle věku, pohlaví atd.
Podporujeme:
