ODBĚR VZORKU
Obvykle se odebírá žilní (=venózní) krev z loketní žíly. Při opakovaném odběru se snažíme neměnit polohu pacienta. Pokud pacient stojí dochází k přesunu tekutin z cév do mezibuněčného prostoru a to vede k tzv. hemokoncentraci (=zahuštění krve) – potom nacházíme vyšší hodnotu Hb, hematokritu, celkové bílkoviny, močoviny . . .
Doporučuje se odběr v leže nebo neměnit polohu pacienta. Při kontaktu desinfekčního činidla s krví hrozí hemolýza a nebezpečí zkreslení výsledků při stanovení ethanolu v krvi (pokud se použije alkoholový des. roztok).
K hemokoncentraci vede také dlouhé stažení paže před odběrem. Navíc dochází k místní acidóze (snížení pH krve) a ke vzestupu hladiny kyseliny mléčné (laktátu). Při odběru kapilární krve může při přílišném tlaku na tkáň dojít k naředění tkáňovým mokem.
Doporučuje se odběr v leže nebo neměnit polohu pacienta. Při kontaktu desinfekčního činidla s krví hrozí hemolýza a nebezpečí zkreslení výsledků při stanovení ethanolu v krvi (pokud se použije alkoholový des. roztok).
K hemokoncentraci vede také dlouhé stažení paže před odběrem. Navíc dochází k místní acidóze (snížení pH krve) a ke vzestupu hladiny kyseliny mléčné (laktátu). Při odběru kapilární krve může při přílišném tlaku na tkáň dojít k naředění tkáňovým mokem.
Podporujeme:
