8. Přehled hlavních konstrukčních materiálů – Protetická technologie
Protetická technologie
Přehled hlavních konstrukčních materiálů
Hl. protetické materiály
-jsou ty, z nichž je vyrobena náhrada či pomůcka určená pro užívání pacientem
– definitivní fixní a snímatelné náhrady
– provizorní, dočasné či imediátní protézy
– tzv. rehabilitační a léčebné pomůcky, např. dentální či dentoalveolární dlahy, pooperační desky, bimaxilární dlahy, nákusné pomůcky, ortodontické aparáty
Hlavní materiály používáme také k opravám nebo úpravám definitivních náhrad a k rebazím
Mezi hlavní protetické materiály patří:
1. Dentální plasty(pryskyřice) a kompozitní plasty
2. Dentální keramika
3. Dentální slitiny
Všechny hlavní materiály musí dostatečně splňovat některé společné požadavky, které vyplívají z obecně známých nároků kladených na zubní náhrady.
Jsou to:
– biotolerance(zdravotní nezávislost)
– objemová stálost a přesnost v detailu
– dostatečná pevnost v lomu a ohybu,,optimální modul pružnosti
– estetický vzhled
– jednoduché zpracování
– odolnost proti abrazi
– možnost oprav
– možnost dokonalé hygienické péče
H) Dentální plasty(pryskyřice) a kompozitní plasty
Obecný pojem „plasty“ koresponduje s dnes již zralým názvem „pryskyřice“ a z hlediska chemického názvosloví také s označením „polymery“
Dentálními plasty rozumíme materiály na bázi polymerních metylmetakrylátů (PMMA), tady produkty tzv. radikálové polymerace.Dalším stupněm vývoje dentálních materiálů je tzv Bis-GMA (Bisphenol A- glycidylmetakrylát).
Fyzikálně-chemické a estetické vlastnosti PMMA a Bis-GMA se dále pro specifické použití v protetické stomatologii upravují různými aditivy (příměsemi) – obecně tzv. plnivy, barvivy,modifikátory,iniciátory polymerace apod.Při významném podílu aditiv, zejména plniv, v celkovém objemu konečného produktu (asi 50%) hovoříme o tzv. kompozitních plastech (kompozit=složenina).
Dentální plasty můžeme rozdělit podle několika kritérií:
1.Podle způsobu polymerace
a. polymerace teplem a tlakem(mezinárodní zkratka HC)
b. polymerace světlem(mez. zkr. LC)
c. polymerace mikrovlnou energií(mez. zkr. MW)
d. polymerace volná- neboli plasty samopolymerující, chemicky polymerující, polymerující za studena, rychletuhnoucí (mez. zkr. CC)
2.Podle způsoby zpracování:
a. nepřímý postup
– představuje přeměnu voskového modelu v definitivní výrobek s využitím formy
b. přímá modelace
– představuje modelaci přímo z hlavního materiálu na prac. modelu či kovové konstrukci
-Korunkové plasty určené k přímému nanášení jsou obecně označeny C+B (z anglického Crows+Bridges) nebo K+B (z německého Kronen+Brucken).V češtině rozumíme – korunky+ můstky.
3.Podle použití
a. bazální pryskyřice
b. korunkové pryskyřice
c. ortodontické pryskyřice
d.
§ Bazální pryskyřice
Jsou určeny ke zhotovování sedel a bází částečných a celkových sním. Náhrad a jejich opravám.
Pro praxi lze rozlišit dvě základní modifikace:
1.Chemoplasty (většinou dvousložkové materiály tuhnoucí po smíchání složek chemickou reakcí na výsledný produkt)
Podle způsobu polymerace je dělíme na:
– samopolymerující
– polymerující teplem a tlakem (polym. Hydropneumatická)
– polymerující světlem
– polymerující mikrovlnou energií
2.Termoplasty (zpolymerovaný nebo předpolymerovaný plast většinou ve tvaru ploténky se formuje teplem, jeho chem. Složení se však zpracováním nemění)
Podle chem. složení je dělíme na:
– polyacetaly
– polyestery
– vinylchloridy
– vinylacetáty
Zákledními technologickými postupy pro zpracování chemoplastů jsou:
a. volná modelace
b. lisování
c. licí technika
d. injekční technika
e.
§ Korunkové pryskyřice
Prvotní indikace
– zhotovování fazet u fixních náhrad a celoplášťových korunek
tato indikace se posléze rozšířila o:
– zhotovování ilayí a onlayí
– zhotovování estetických fazet
– zhotovování částečných korunek
– fazetování konstrukcí ČSN
– individualizaci konfekčních pryskyřičných zubů
Samopolymerující korunkové pryskyřice také stále nacházejí využití při výrobě fixních provizorii a při opravách.
Korunkové pryskyřice můžeme dělit do tří základních skupin:
1. Dvousložkové materiály(prášek/tekutina)-polymerace chemická, iniciovaná světlem nebo teplem
2. Jednosložkové hmoty polymerující teplem či hydropneumaticky
3. Jednosložkové materiály polymerující světlem
Způsobem zpracování je dnes téměř výhradně volná modelace.
§ Ortodontické pryskyřice
Jako speciální typ plastů se používají zejména pro výrobu snímatelných ortodontických aparátků.Díky dobré zpracovatelnosti nacházejí využití i při zhotovování nejrůznějších tzv. léčebně rehabilitačních pomůcek
Zpracovávájí se dvěma zákl. technikami:
1. volnou modelací
2. sypací technikou
Samovolná polymerace se urychluje a zkvalitňuje působením tepla a tlaku.K dispozici jsou i světlem polymerující hmoty.
Dentální keramika
Dentální keramika představuje z hlediska estetiky a biotolerance nejdokonalejší z hlavních materiálů.
Rozlišujeme tyto základní systémy:
1. Keramika pro fazetování
2. Celokeramika
3. Keramické továrně zhotovené zuby
Indikace pro použití keramiky zpracovávané technikou volné modelace jsou v zásadě stejné jako u korunkových pryskyřic.Novinkou posledního desetiletí jsou hmoty pro výrobu celokeramických můstků a kořenových nástaveb.Keramické zuby používáme při výrobě snímatelných náhrad.
Kromě klasické techniky volné modelace je keramické hmoty možné lisovat,odlévat a frézovat.
Dentální slitiny
Jsou určeny pro zhotovování všech konstrukcí fixních a snímatelných zubních náhrad.
Čisté kovy se, s výjimkou titanu,jako hlavní mater. v protetické technologii již nepoužívají .Slitiny vznikají kombinací min. dvou kovových prvků(tzv. binární slitiny),obsahují i příměs některých nekovových prvků(např.uhlík,křemík).
V současné době se na dentálním trhu vyskytuje několik set různých slitin.
Dělíme je podle těchto hledisek:
a.Dělení podle tvrdosti :
1. Slitiny s nízkou pevností(měkké)
2. Slitiny se střední pevností(středně tvrdé)
3. Slitiny s vysokou pevností(tvrdé)
4. Slitiny s velmi vysokou pevností(velmi tvrdé)
Jednotlivé skupiny slitin se používají při těchto indikancích:
1. skupina-slitiny měkké
indikace:jednoploškové, dvouploškové a tříploškové inlaye
2. skupina-slitiny středně tvrdé
indikace: jednoploškové, dvouploškové a tříploškové inlaye
3. skupina-slitiny tvrdé
indikace:jednoploškové a dvoupoškové inlaye, tříploškové inlaye(MOD), onlaye, kořenové inlaye, jednotlivé korunky, krátké můstky(3-4 členy)
4. skupina-slitiny velmi tvrdé
indikace: tříploškové inlaye(MOD), onlaye, kořenové inlaye, jednotlivé korunky, krátké můstky(3-4 členy), rozsáhlé můstky, frézované práce, konstrukce a dílce snímatelných náhrad, metalokeramické korunky a můstky, zásuvné spoje
b.Dělení podle složení:
1. Slitiny z vyšším obsahem zlata(více jak 75% Au)
2. Slitiny s nižším obsahem zlata(méně jak 75% Au)
3. Slitiny stříbra a paládia
4. Slitiny obecných kovů
5. Titan a jeho slitiny
Dentální plasty (pryskyřice) a kompozitní plasty
Kulzer- Dentacolor – světlem vytvrzovaný kompozitní materiál pro korunky a můstky.
Kulzer-Artglass-Siloc – světlem polymerovaný kompozit. Na opravy se používá preparát Charisma.
Espe-Visio Gem-Rocatec – světlem polymerovatelný kompozitní materiál tekuté konzistence. Vazba kov-plast pouze chemická pomocí systému Rocatec.
Duropont – kompozitní C+B materiál (dodává firma Eurodent)-kompozitum pro zhotovení korunek a můstků
Duracrol – dvousložková licí metakrylátová pryskyřice(otisk. lžíce)
Duracryl – bazální metakrylátová pryskyřice(rebaze, opravy náhrad)
Premacryl Plus: modifikovaná metakrylátová pryskyřice určená zejména pro ortodoncii (immediátní náhrady, opravy SN, ortodontické aparátky)
Dentální keramika
IPS d. SIGN- Ivocar – fluorapatitová sklokeramika pro napalování na kov
IPS Empress 2(Ivocar) – bezkovový keramický systém
SYMbiO ceram – nejnovější hydrotermální keramika od firmy Ducera Dental
Dentální slitiny
Oralium – chromkobaltová slitina pro snímatelnou protetiku
Solit – (firma Benet a.s.,Praha) – stříbropaládiová dentální slitina s nízkým obsahem drahých kovů
Wironit-/firma Bego,německo) – slitiny na bázi Cr, Co, Mo, pro snímatelnou protetiku