11. PAS reakce – princip, provedení a použití. Zkoušky na přítomnost vody v absolutním alkoholu

11. PAS reakce – princip, provedení a použití.
Zkoušky na přítomnost vody v absolutním alkoholu

PAS reakce – princip, provedení a použití
– metoda na průkaz kyselých mukopolysacharidů a polysacharidů
PRINCIP: Oxidací kyselinou jodistou se z polysacharidů uvolní aldehydické skupiny, které reagují s Schiffovým reagens vznikem růžovo – červeného zbarvení.
Schiffovo reagens – 200ml vařící dest. vody, rozpustí se v ní 1g bazického fuchsinu, ochladit na 50°C, přidat 20ml 1mol HCl, ochladit na 25°C, 2g disiřičitanu sodného nebo draselného, nechat stát 24 hodin v temnu v uzavřené nádobě, přidat 2g aktivního uhlí (slouží k odstranění nečistot) protřepat a zfiltrovat

1) Deparafinace (X1, X2, A1, A2) – 5 minut, oplach ve vodě – 5 minut
2) 1% kyselina jodistá 5 minut, praní ve vodě 10 minut
3) Schiffovo reagens 5 – 20 minut v temnu, praní ve vodě 10 minut
4) Harrisův hematoxylin 3 – 5 minut, oplach vodou 5 minut
5) Odvodnění (A1, A2, KX); projasnění (X1, X2); montování

VÝSLEDEK BARVENÍ
PAS+ substance (glykogen, neutrální mukopolysacharidy, mukoproteiny) – purpurově červeně
Jádra – modře

PAS reakce s kontrolním řezem (glykogen)
Slouží k odlišení glykogenu od jiných PAS+ látek
Kontrolní řez – před provedením PAS reakce působíme enzymy diastázou nebo ptichinem (ve slinách), které štěpí glykogen (glukóza); po provedení reakce oba řezy porovnáváme
A) kontrolní řez PAS reakce- = glykogen
B) reakce + v obou řezech = PAS+ diastázorezistentní polysacharid

1) Deparafinace, rozdělit na dvě skupiny – jeden kontrolní (jde o řezy stejné tkáně)
2) Kontrolní řez inkubovat při pokojové teplotě v 1% roztoku diastázy – 30 minut; místo diastázy lze použít slin, vyprat v dest. vodě
3) Všechny řezy PAS reakce s dobarvením Harrisovým hematoxylinem
4) Odvodnění, projasnění, montování

VÝSLEDEK BARVENÍ
Zrna glykogenu – purpurově červeně
Jádra – modře
Kontrolní řez – zrna chybějí

Zkoušky na přítomnost vody v absolutním alkoholu
Absolutní alkohol získaný pomocí vyžíhané modré skalice není vždy úplně bezvodý, ale má koncentraci asi 99 %, to pro běžné histologické metody stačí.
O množství vody v absolutním alkoholu se můžeme přesvědčit zkouškou s benzenem nebo karbidem vápníku.

– Zkouška s benzenem
Do zkumavky s benzenem kápneme několik kapek absolutního alkoholu, pokud obsahuje vodu, vznikne bělavé zakalení

– Zkouška s karbidem vápníku
Do zkumavky se zkoumaným alkoholem se dá kousek karbidu vápníku, pokud obsahuje i malé množství vody, uvolní se acetylen a vznikne bělavé zakalení.