2. Metabolická acidóza ze ztráty alkalických metabolitů
(nejčastěji bikarbonáty HCO3-)
místo bikarbonátů se v organismu zadržují chloridové ionty
– při ztrátě alkalické duodenální šťávy (píštělemi, drény – po chirurgických operacích na GIT)
– při dlouhotrvajících průjmech
– při poruše vstřebávání HCO3- v tubulech ledvin (ztrácejí se do moči)
– při příliš razantní léčbě opačné poruchy ABR a tou je MAL (infuzí se dodávají okyselující roztoky, ztráta HCO3- je až druhotná)
místo bikarbonátů se v organismu zadržují chloridové ionty
– při ztrátě alkalické duodenální šťávy (píštělemi, drény – po chirurgických operacích na GIT)
– při dlouhotrvajících průjmech
– při poruše vstřebávání HCO3- v tubulech ledvin (ztrácejí se do moči)
– při příliš razantní léčbě opačné poruchy ABR a tou je MAL (infuzí se dodávají okyselující roztoky, ztráta HCO3- je až druhotná)
3. diluční acidóza (naředěním) – vzniká při infuzích většího množství fyziologického
roztoku NaCl (izotonický roztok). Fyz. roztok má pH 7,0 a nemá nárazníkový systém
a má jiné iontové složení než je složení krve
mmol/l FR Krev
Na+ 155 140
Cl- 155 100
Na nadbytek Cl- reaguje organismus ztrátou bikarbonátů (nejčastěji močí).
Podporujeme:
