Vitální reakce

-změna vznikající u jedince zaživa.
Patolog hledá vitální reakce aby
-potvrdil nebo
-vyloučil

že určité zranění vzniklo zaživa nebo po smrti.

Nějaké změny vznikají jen zaživa:
-krevní výron

Krevní výron lze odlišit od posmrtného zbarvení tkáně krevním barvivem průkazem glykoforinu.
-látka která se uvolňuje z membrány (stěny) červené krvinky.Že šlo o masivní krvácení zaživa (vykrvácení) patolog pozná i při prohlídce mrtvoly.Kůže je bledá. Chybí nebo jsou bledé posmrtné skvrny.Nebo některé vnitřní orgány jsou při pitvě bledé.(např. ledviny-protože při větších krevních ztrátách se omezí krevní zásobení břišních orgánů a svalů, upřednostňuje se zásobení srdce a mozku které mají největší význam.Snížené zásobení vnitřních orgánů má za následek jejich poblednutí-ledviny, a slezina se svraští).

Nalezení embolie(vmetku)-ucpání řečiště buď krevní sraženinou nebo tukovou kapkou, částí střelného projektilu(cizí těleso obecně)- je to důkazem že došlo ke zranění a pak ještě oběh fungoval a krevní řečiště se ucpalo.
Příklad-tukové embolie v mozku a zlomená stehenní kost.

Retrakce okrajů ran-svraštění okrajů ran po úrazu.

Přítomnost krve v plicích v důsledku vdechnutí.Přítomnost cizího tělesa v dýchacích cestách.Přítomnost sazí v dýchacích cestách.(byl v místě požáru a byl ještě živý, takhle se nadýchal).

Nález karbonyl hemoglobinu v krvi.Známka toho že byl v místě kde bylo málo kyslíku a dýchal-vdechoval kysličník uhelnatý(překrvené orgány vnitřní udušení).

Termické poškození dýchacích cest.

Průkaz adhezivních molekul a enzymatických reakcí-dokazují vznik poranění zaživa.

Určení stáří poranění -nalezení nebo průkaz vitální reakce může umožnit určení stáří poranění-krevní výron –uvolňují se červené krvinky z nich se uvolňuje glykoforin(během minut).asi za 3-4 dny v krevním výronu se najdou ve fagocytujících buňkách(fagocytóza-pohlcení jedné buňky druhou –ta pohlcující se nazývá makrofág-viz policisté v byl jednou jeden život) se najde železitý pigment z krevního barviva. V mozku se totéž nachází asi až po 7 dnech.

Adhezivní molekuly-selektin.

Enzymatické reakce:V okrajích ran pokud vznikly zaživa lze sledovat aktivitu některých enzymů.Pokud člověk žil ještě hodinu, je tam třeba enzym adenosin trifosfát.(ATP)
-pokud žil ještě hodinu po poranění tak už je tam průkazná.

V poranění pod mikroskopem lze nalézt různou fázi procesu hojení-např. za 1-2 hodiny jsou přítomny v ráně bílé krvinky (něco trvá než projdou cévní stěnou k ráně.)

Za 12 hodin se objeví fagocytující buňky(nenasytní policisté z kresleného seriálu)

Z 3 dny začne novotvorba cévního řečiště.Za asi 10 dnů vznik kolagenních vláken tvořících tkáň jizvy.