KREVNÍ OBĚH PLODU – FETÁLNÍ OBĚH
– zásadním rozdílem proti jedinci po narození je nefunkčnost plic plodu a jeho napojení na placentu, přes niž získává kyslík a živiny a odevzdává produkty látkové výměny. S placentou je plod spojen pupečníkovými – UMBILIKÁLNÍMI cévami procházejícími pupečníkem. Pupečníkovou tepnou přitéká do placenty krev, která se v ní okysličí a získá živiny. Dvěma pupečníkovými žilami se vrací zpět do plodu a vtéká (částečně přes játra) do jeho srdce (do pravé síně). Protože není třeba (ani možné) okysličovat krev v plicích, je většina krve směřována do aorty a velkého krevního oběhu k výživě jednotlivých orgánů. K tomuto „odklonění“ slouží otvor v přepážce mezi síněmi FORAMEN OVALE – oválné okénko, a spojka mezi plicnicí a aortou – BOTALOVA DUČEJ.
Relativnímu nedostatku kyslíku (krev i v levé srdeční komoře je smíšená – okysličená krev z placenty se mísí s neokysličenou přitékající ze zbytku těla), je plod přizpůsoben několika mechanismy. Jde zejména o zvláštní typ hemoglobinu – tzv. fetální hemoglobin, který má větší schopnost vázat kyslík, a uzpůsobení průtoku krve v srdci, díky němuž zejména mozek získává krev bohatou na kyslík. Ihned po narození se s rozpětím plic změní tlakové poměry v krevním řečišti (klesá tlak v plicním řečišti a naopak stoupá v levé síni). Otvor v síňové přepážce i Botalova dučej se za normálních okolností uzavírají.
Podporujeme:
Cituji :
"S placentou je plod spojen pupečníkovými – UMBILIKÁLNÍMI cévami procházejícími pupečníkem. Pupečníkovou tepnou přitéká do placenty krev, která se v ní okysličí a získá živiny. Dvěma pupečníkovými žilami se vrací zpět do plodu a vtéká (částečně přes játra) do jeho srdce (do pravé síně)."
Máte v tom poěnkud nejasno. Někoho by to možná mohlo i zmást.
jedna pupečníková tepna být může, je to poměrně vzázná anomálie, dvě pupečníkové žíly, to už je doslova rarita, při níž navíc jde o aberantní vénu