VZNIK, VÝVOJ A TVORBA KRVINEK

ZÁRODEČNÁ KRVETVORBA – Začíná ve 3 týdnu zárodečného života.
Dělí se na 3 období :
• Mezoblastové = žloutkový vak – Ve žloutkovém vaku to je mimo embrio se vytvářejí pluripotentní buňky. Z těchto buněk se pak postupně uskutečňuje tvorba vlastních krvinek.Jako první vznikají spolu s primitivním krevním oběhem mateřské buňky erytrocytů tzv. primitivní normoblast ( PN ) PN jsou velké erytrocyty a obsahují hemoglobin F ( fetální hemoglobin ). Toto období trvá od 3 do 10 týdne nitroděložního života.V 6 týdnu se tvoří základ brzlíku (Thymus), který se rovněž osidluje kmenovými buňkami krvetvorby ( pluripotentní buňky ). V tomto orgánu se z nich postupně vyvíjí mateřské buňky lymfocytů.

• Hepatolienální ( lien = játra ) – Kromě normoblastů se tvoří i mateřské buňky bílých krvinek a krevních destiček. Játra jsou v tomto období hlavním místem krvetvorby a to až do poloviny zárodečného života ( 20 týdnů ). Od 12 týdne, kdy se vytváří základ sleziny, se na krvetvorbě podílí i slezina. Vždy ale v menší míře než játra. Jsou vytvořeny primární lymfatické orgány ( thymus a kostní dřeň ). V nich se tvoří lymfocyty z pluripotentních kmenových buněk.V thymu se lymfocyty tvoří od 8 týdne. V krevním oběhu se objevují lymfocyty ve 3 měsíci a od této chvíle se vytváří i sekundární lymfatické orgány ( slezina a lymfatické uzliny ).Období hepatolienální krvetvorby trvá až do porodu.

• Myelotické ( Medulární ) – od 20 týdne nitroděložního života se krvinky tvoří i v kostní dřeni a to všechny druhy. Z kostní dřeně se roznášejí mateřské buňky lymfocytů do lymfatických uzlin, trávicího ústrojí a mandlí. Se vzestupem dřeňové krvetvorby postupně zaniká krvetvorby mimodřeňová ( extramedulární ) a tato krvetvorba přestává až 2 až 3 týdny po narození.

POPORODNÍ
Za normálních okolností probíhá krvetvorba jen v kostní dřeni. Pouze část lymfocytů se tvoří i po narození v lymfatické tkáni a monocyty a makrofágy i v jiných tkáních organismu. Mimo dřeňová krvetvorby znamená téměř vždy onemocnění postihující kostní dřeň. Až do pátého roku života se krvinky tvoří ve všech kostech těla. Pak se v kostní dřeni začínají objevovat tukové buňky, kterých postupně přibývá a cca v 18 letech se krvinky tvoří jen v kostech krátkých a plochých ( žebra, obratle, kosti rukou a nohou, lebka a pánevní kosti ) a v horních hlavicích dlouhých kostí ( kost ramenní a stehenní ).

KOSTNÍ DŘEŇ
Obsahuje podpůrnou tkáň, krevní cévy, nervová vlákna, lymfatickou a tukovou tkáň. Nejpodstatnější část kostní dřeně je vlastní krvetvorná tkáň. Ta se skládá z kmenových buněk, z mateřských buněk jednotlivých vývojových řad a z dalších vývojových stádií krvinek jednotlivých řad a ze zralých krvinek. Zralé krvinky plynule přechází z dřeně do krve. Cévy které probíhají v kostní dřeni přivádí výživné látky pro krvetvorbu. Nervy v kostní dřeni zprostředkovávají podněty, které krvetvorbu podporují nebo tlumí. V kostní dřeni je i určité množství vaziva, které slouží jako opora krvetvorné tkáně. U dospělého člověka kostní dřeň váží 1600-3700g. Zhruba na jeden ml krve připadá 0,5g kostní dřeně. Uvolňování krvinek se uskutečňuje různými mechanismy.

ČERVENÉ KRVINKY procházejí díky své vysoké pružnosti mezi endotelovými buňkami drobných kapilár do nitra cévy, kde získávají svůj původní tvar.

BÍLÉ KRVINKY procházejí do cév aktivním pohybem ( diapedezou ) skrz cévní stěnu se dostávají pomocí výběžků cytoplazmy a za tímto výběžkem se proplazí do cévy.

MATEŘSKÉ BUŇKY KREVNÍCH DESTIČEK přímo prorůstají mezi endotelovými buňkami do nitra cév. A krevní proud z nich uvolňuje samotné trombocyty.

Podporujeme:

omlazení obličeje, neinvazivní liposukce