39. Elektrochemická koroze – Protetická technologie

Protetická technologie

Elektrochemická koroze

Koroze dentálních materiálů:
Korozní článek v heterogenní slitině tzv.mezikrystalová koroze.
Zinek jako obecný kov má negativní elektrodový potenciál. Stává se anodou, prootže jeho ionty lehce přecházejí do roztoku a elektrony směřují k ušlechtilé mědi, které má pozitivní elektrodový potenciál – sátáv se katodou. Napětí korozního článku je 1,2mV. Anody ubývá, na katodě může vzniknout usazenina a zabarvení.

Koroze je rozrušení povrchu slitin chemickými a elektrochemickými reakcemi..podstatou koroze je sklon kovů tvořit původní stabilní sloučeniny, zejémna oxidy a sulfidy.

Dělení:
o Chemická – suchá
o Elektrochemická – mokrá

Většina kovů má tendenci vytvářet chemické sloučeniny – kovový předmět při tom ztrácí hmotnost, koroduje.

Ponoříme-li kov do vhodného roztoku, mohou kladně nabité ionty opouštět svou krystalickou mřížku a zbývající elektrony přitom kov nabíjí záporně. Proces porbíhá tak dlouho, až se oba pochody vyrovnají a dosáhnou dynamické rovnováhy. Kolik kovových iontů se vyloučí do roztoku závisí na jeho koncentraci – pži nízké více, při vysoké se naopak ionty z roztoku vylučují na kovu.

Kovy před mědí (Al. Mn, Cr, Fe, Ni) jsou méně odolné vůči korozi než kovy uvedení za mědí (Ag, Hg, PD, Pt, Au).

Elektrochemická koroze probíhá za pčasti slin jako elektrolytu. Elektrická vodivost se úměrně zvyšuje podle odchylky od neutrálního pH. Koroze nastává tehdy, jestliže se vytvoří galvanický článek, kterým teče elektrický porud, jehož napětí vzniká při styku kovu např.s amalgámem. Lokální korozní článek se tvoří z mikroplošných elektrod na téže slitině.

Místa vzniku koroze:
o V prasklinách a porhloubeninách
o V místě sváru u letování
o Porozi nebo v místě kovového povrchu, jehož první část je stále ve slitině (méně kyslíku=anoda) a druhá část ve vzduchu (katoda).

Kovy se stávájí v elektrolytu (u nás ve slitině) alektrodami. Prvky kovů mají snahu vytvořit ionty a přejít do elektrolytu.

Příčiny koroze (a zabarvení fixních náhrad je nejčastějším vlivem nedokonalého zpracování)
a) přehřátí slitin indukčním litím
b) heterogenita
c) porozita (na povrchu se objevuje zinek, med, paladium, vedle Au a Ag)
d) znečištění oxidy a sulfidy
e) zbytky formovacích hmot.
Protetická technologie

Zpracování sádrových formovacích hmot

Do forem ze sádrových formovacích hmot odléváme nízkotavitelné slitiny, jejichž teplota tání se pohybuje většinou mezi 800-900°C.

Od formovací hmoty –jako pomocného materiálu očekáváme ,že usnadní výrobu odlitku,který bude rozměrově odpovídat výchozímu modelu a bude mít i bezvadnou strukturu.

Doba tuhnutí
-je přidáním katalizátorů nastavena na určitou hodnotu
-je výhodnější používat pomalutuhnoucí hmoty, které snižují nebezpečí povrchových defektů při přípravě formy
-musí být použity při vakuovém ztmelování

Pevnost formy
-závisí na dodržení mísícího poměru
-čím více sádry je ve směsi ,tím je forma pevnější a naopak
-pevnost vzrůstá nejvíc v první hodině po ztuhnutí
-každý milimetr vody snižuje pevnost po ztuhnutí i vyhřátí formy
-přerušení vypalování podstatně snižuje pevnost formy

Porozita formovací hmoty
-její prodyšnost napomáhá k úniku vzduchu z formy před nárazem roztavené slitiny
-je závislá na složení formovací hmoty ,na velikosti jejich částic a na poměru vody a prášku.

Objemové změny
-smrštění voskového modelu, závislé na zpracování vosku
-kontrakce kovové slitiny od roztavení, až po vychladnutí na pokojovou teplotu

Tepelná expanze
-podílí se velkou měrou na kompenzaci kontrakce vosku a slitiny
-změny obou složek formy jsou přitom proti sobě-sádra při zahřívání kontrahuje,ostřivo expanduje
-velikost tep. expanze závisí na:
– množství ostřiva
– chemických přísadách
– na poměru vody a prášku

Tepelná kontrakce
-necháme- li formu , zahřátou na 700°C, chladnout na lab. Teplotu , dojde ke kontrakci form. Hmoty
-přesnost odlitku závisí na délce intervalu od vyjmutí formy z pece do okamžiku odlití:čím bude interval kratší, tím bude odlitek přesnější

Sádrové formovací hmoty smějí být vyhřáty jen v elektrických pecích a vypalovací teplota nesmí překročit 750°C.
Doba vypalovaní nemá překročit 45minut.
Licí vosk musí být z formy úplně a beze zbytku eliminován.
K vakuovému zatmelování jsou vhodné jen pomalu tuhnoucí hmoty.
Nejdůležitější je dodržení mísícího poměru-ovlivňuje fyzikální vlastnosti formy.

Př.
MRAMORIT BLUE Modelová sádra III. Třídy (SpofaDental)
K přípravě všech pracovních situačních modelů, ke kyvetování pryskyřičných náhrad voskových modelu,
k fixaci modelu do artikulátoru.
Tvrdá kamenná sádra pro dentální laboratoře.
Charakteristika
Tvrdá modelová sádra pro dentální účely.
Použití
K přípravě veškerých pracovních a situačních modelů, k přípravě forem na pryskyřičné náhrady, k fixaci modelů do artikulátorů.

Zpracování
Mísí se s vodou v pryžovém nebo plastikovém kelímku v poměru 32 ml vody na 100 g sádry.

Vlastnosti
Barva: modrá
Doba tuhnutí: 8-12 minut
Pevnost v tlaku: min. 30 MPa
Expanze při tuhnutí: max. 0,2 %
GLORIA SPECIAL

Sádrová formovací hmota pro nízkotavitelné slitiny.
Ke zhotovení forem pro lití kořenových inlayí, korunek a můstků, slitin s bodem tání nižším
než 1000 °C.

Formovací hmota na bázi křemene a sádry s velmi dobrou reprodukcí a optimální objemovou změnou.