3. VÝŽIVA ČLOVĚKA
Co si máme představit pod pojmem výživa?
= je to zajištění optimálního nároku organismu na růst a obnovu tkání, na správný chod metabolismu, na udržení stálosti vnitřního prostředí a také organismus díky výživě zvládá fyzickou a psychickou zátěž a zajišťuje obranyschopnost imunitního systému (zevní vlivy – počasí + vnitřní vlivy – zvýšená teplota)
Lidský organismus = je to transformátor energie chemické na energii jiného charakteru:
1. mechanickou – pohyb
2. osmotickou – přenos nutrientů (vitamínů, minerálů, stopových prvků) a přenos elektrolytu
3. elektrická – EEG = elektroencephalografie, EKG = elektrická aktivita srdce, EMG
4. jiná chemická
5. tepelná energie – stálá tělesná teplota
ð člověk je homoioterm = má schopnost udržovat si relativně stálou vnitřní teplotu v různém okolní prostředí
– Energii bere organismus z výživy, sám člověk si ji neumí vytvořit.
– Přeměny, které probíhají => probíhají vždy s určitou ztrátou.
– Vždy by mělo platit: to co přijmeme v potravě bychom měli také vydat (do tohoto nám zasahuje endokreotická rovnice).
– Energii z výživy získáváme v oxidačně redukčních dějích – nejznámější je Krebsův cyklus.
Bazální metabolismus = spotřeba energie za standardních podmínek, kdy ale správně funguje vše, co v organismu fungovat má (toto je odrazový můstek pro výdej další energie)
ð závisí na: věku, pohlaví, povrchu těla v m2, hmotnosti a zdravotním stavu
Anabolismus BK Katabolismus
Katabolismus = představuje děje, při kterých se ze složitých látek tvoří jednodušší látky štěpením, které vstupují do dalších pochodů, energie narůstá
Anabolismus = je děj opačný, kdy se ze jednoduchých látek stávají látky složitější a energie se na tuto syntézu spotřebovává
Výživa má vliv na => onemocnění, imunitu, výkonnost, růst a správný vývoj jedince
Příjem potravy – do určité míry jej ovlivňujeme sami tím co sníme, ale také náš CNS aniž bychom to ovlivnily. Toto centrum se nazývá hypotalamus <= ten dostává informace z různých částí organismu – jednak tzv. hlavovými kontrakcemi a také mu posílá impulsy hladina cukru v krvi = glykémie. Výživa jako taková se skládá ze dvou velkých částí: (1) makronutrienty (MaN) – tuky (T), cukry (C), bílkoviny (B) (2) mikronutrienty (MiN) – vitamíny (Vit), minerály (Mi), stopové prvky (Sp) Výživa se rozděluje na 3 složky dle toho jakým způsobem ji dostáváme do těla: (a) p.o (per ost) – ústy, tj. přes dutinu ústní = fyziologický, normální klasický přísun výživy – lze regulovat, kdy co sníme (b) enter (enterální výživa) – buď přímo do žaludku nebo do střeva – výživa tenkého střeva (v případech, kdy člověk nemůže polykat, kousat apod.) => výhodou je, že střevo nelení – pracuje – vezme si to co dostane
(c) parenter. (parenterální výživa) – nitrožilní výživa – specifikum v tom, že člověk dostává tekutinu, která projde jehlou – nevýhodou je, že obchází střevo => nefunguje – je třeba, aby šlo o dočasnou výživu, aby organismus správně fungoval, musí pracovat střevo => musí se po určité době přejít na jiné formy výživy
Proteiny ~ Bílkoviny
Denní příjem bílkovin by měl tvořit cca 0,5 g na 1 kilogram tělesné hmotnosti a den.
Bílkoviny tvoří cca 10-15% celkového příjmu energie
Spalné teplo => je množství energie, které se uvolní při spálení 1g živiny, v tomto případě bílkoviny
=> v případě bílkovin se energie uvolňuje nejhůře
B ® 23 kJ – efektivně se přemění cca 17kJ
T ® 37 kJ
C ® 17 kJ
Bílkoviny nalezneme v podpůrných orgánech => svaly, vazivo, dále hormony jsou také bílkovinné povahy, enzymy a také protilátky.
Bílkoviny dělíme na:
® živočišného původu
® rostlinného původu
Bílkoviny se dělí na:
® aminokyseliny (AMK)
® proteiny (když se spojí AMK peptidovými vazbami)
Bílkoviny => jsou důležité, protože se dnes vyskytuje řada potravních alergií a právě bílkoviny jsou jejich původci (podílejí se na nich)
Aminokyseliny
· esenciální (leucin, fenylalanin, lizin,….) – lidský organismus si je nedokáže vyrobit
· semiesenciální (arginin, histidin) – zvláštní druh AMK, které si tělo za stresových situací zvládne vyrobit samo
· nonesenciální (glutanin, alanin,….)
AMK jednoduché – albumíny, globumíny, gliadin
složené – glykoprotein, lypoprotein, fosfoprotein, nukleoprotein (mají dvě složky)
V případě, že bílkovin příjme organismus méně, tak následuje:
proteinoenergetická malnutrice => málo výživy = podvýživa
marasmus => když v potravě přijímáme málo proteinu a tím i málo energie (nedostatek B a E)
(netvoří se svaly, nerosteme)
kwashiorkor => stav, kdy dlouhodobě nepřijímáme bílkoviny, ale energeticky nestrádáme (nahrazujeme energii vyšším příjmem cukrů a tuků)
příjem hodně bílkovin => díky bílkovinám je osmotický tlak tak velký, že může dojít k selhání ledvin nadměrným příjmem bílkovin, kromě ledvin to může zasáhnout také játra
Současné zásady příjmu bílkovin (B) v našich poměrech:
Ø u dospělého zdravého člověka má být příjem bílkovin 0,5g (až 0,8-1g) na 1 kilogram hmotnosti a den
Ø poměr bílkovin živočišných (Bz) a rostlinných (Br) má být cca 1:1 => smíšená pestrá strava
Ø minimálně jednou týdně má být pouze strava rostlinná s velkým % vlákniny
Ø bílkoviny živočišného původu by se neměly příliš kořenit a solit
Ø při tepelné úpravě bílkovin by mělo převládat dušení, vaření resp. vaření na páře
Ø měli by převládat tzv. bílá masa
Zvýšení příjem bílkovin:
® rekonvalescence
® zlepšení imunitního systému
® v těhotenství
® děti
Ø sportovci přijímají 1,3 – 2,0g na 1 kilogram váhy a den
Vláknina
= všechny součásti běžné stravy, které nejsou stravitelné v tenkém střevě, ale jsou buď částečně nebo úplně využitelné ve střevě tlustém
Kolik bakterií z vlákniny nosíme v těle: 1-1,5 kg bakterií – prospěšných i nevhodných pro organismus
Vláknina ve střevě podporuje střevní peristaltiku (pohyb) => důležité pro prevenci rakoviny tlustého střeva!!! Vlákninu lidský organismus nezbytně potřebuje!
Čím je vlákniny více, tím více bakterií se rozmnožuje v tlustém střevě. Pokud mají živiny tak se tím více množí. Vznikají ale i patogenní => vznik průjmů.
Bakterie se živí tím co organismu dodáme => kyselina máselné, propionová => ty náš organismus dokáže i z tlustého střeva využít na energii.
Kolonocity => buňky tlustého střeva také využívají takto vzniklou energii
Vláknina rozpustná – inzulín
– fruktooligosacharidy (z artyčoků, pórku)
– galaktooligosacharidy (v tlustém střevě kvasí bakterie a metabolitem jsou právě galaktooligosacharidy)
nerozpustná – celulóza
TUKY » LIPIDY
Tuky tvoří 30-50% energetického příjmu organismu.
Spalné teplo = 38kJ z 1g tuků.
Tuky se začínají štěpit už v dutině ústní a to enzymem lypázou slin. Další štěpení je žaludečními šťávami a šťávou pankreatickou (sekret ze slinivky břišní). Úkolem lypáz je emulgace (co nejmenší kapičky tuku) => aby se co nejlépe vstřebával.
Tuky => alternativní zdroj energie => nahrazují bílkoviny a cukry pro každou buňku v těle
Tuky živočišné
rostlinné
Základem je mastná kyselina = esenciální mastná kyselina a) kyselina linolová
b) kyselina linolenová
ð důležité pro rozvoj CNS !!!
Tuky ® trigliceridy (TG)
a pozice
odštěpí se v tlustém střevě
b pozice
zbytek naše tělo využije
a pozice
glicerol
Cholesterol = je tzv. (1) exogenní a (2) endogenní
rozlišujeme 3 druhy cholesterolu:
(1) exogenní = to co přijímáme v potravě – jeho výši příjmu můžeme ovlivnit úpravou jídelníčku
(2) endogenní = je geneticky zatížený, tj. nemůžeme jej ovlivnit => tělo si ho vyrábí tím více, čím jej omezujeme!
Hladina cholesterolu v krvi = cca 4,2 – 5,0
Tuky jsou důležitou součástí stravy => rozpouští se v nich vitamíny A, D, E, K.
Doporučený příjem tuků = 300-400mg/den
>Doporučený příjem hořčíku = 150-200mg/den teplo =“ 17kJ“ a) využitelné => štěpeny v trávicí soustavě a amilázou v dutině ústní – jsou nejrychlejším zdroje energie pro organismus
b) nevyužitelné oligosacharidy => chovají se jako vláknina
1) monosacharidy = glukóza, fruktóza a galaktóza
2) disacharidy = maltóza, laktóza, sacharóza
3) oligosacharidy = 3-10 stavebních jednotek
4) polysacharidy = škrob, glykogen
Který enzym štěpí: sacharózu <= sacharon laktózu <= laktázou => glukózu a galaktázu
maltózu <= maltáza => glukóza a glukon
Glukóza => monosacharid => nezbytný pro některé lidské orgány:
u erytrocyty (červené buňky)
u leukocyty (bílé krvinky)
u dřeň ledvin
u CNS (i když krátkodobě nepotřebuje glukózu – využije katolátky)
Sacharidy => geneticky zatížené choroby:
· galaktosémie = porucha metabolismu galaktózy – klinicky se projevuje tak, že už v prvních hodinách příjmu mateřského mléka nastávají u dítěte průjmy, zvracení, novorozenecká žloutenka, zvětšení sleziny a jater
=> pokud není galaktóza vyloučena ze stravy novorozeněte tak může umřít
· intolerance laktózy = může být primární (dítěti se nevyvíjí enzym), sekundární (přechodně chybí enzym) a také vrozená (genetická zátěž)
· poruchy fruktózy => intolerance fruktózy
Podporujeme:
