ŽENSKÝ POHLAVNÍ SYSTÉM
Ovárium
Ovárium je útvar tvaru švestky rozm. cca 3×1,5×1 cm. Povrch ovária je kryt jednovrstevným kubickým zárodečným epitelem nasedajícím na basální membránu. Pod ním je zahuštěné vazivo tunica albuginea, které propůjčuje ováriu bělavou barvu. Ovárium se skládá se z kůry /cortex ovarii/ a dřeně /medulla ovarii/, hranice mezi oběma částmi je nezřetelná. V kůře ovaria se nacházejí ovariální folikuly v různém stupni vývoje. Celkové množství folikulů v obou ováriích mladé dospělé ženy činí asi 400 000, avšak většina z nich zanikne atrezií v průběhu reprodukční fáze života. Tato regrese folikulů začíná již před narozením a pokračuje po celé reprodukční období . Atrezie může postihnout folikul kteréhokoli typu, od primordiálních až po folikuly téměř zralé. Vzhledem k tomu, že během jednoho menstruačního cyklu /o průměrném trvání 28 dní/se v ováriích uvolňuje pouze jedno vejce a reprodukční období ženy trvá okolo 30-40 let, je vcelku uvolněno jen asi 450 vajec. Všechny ostatní folikuly se svými oocyty nedozrají, stávají se atretickými a degenerují.
A. Primordiální folikuly-jsou nejpočetnější v období před narozením. Skládají se z vaječné buňky-oocytu, obklopené jednou vrstvou plochých epitelových buněk folikulárních. Oocyt primordiálního folikulu je sférická buňka, její mírně excentricky umístěné jádro je mohutné a obsahuje i velký nukleolus. Folikulární buňky jsou mezi sebou propojeny desmozomy a leží na basální lamině, která tvoří hranici mezi avaskulárním folikulem a přilehlým stromatem, bohatým na kapiláry.
B. Rostoucí folikuly-růst folikulu se týká především folikulárních buněk , avšak roste i oocyt a stroma, které folikul obklopuje. Folikulární buňky se mitoticky dělí a vytvářejí mnohovrstevný epitel membrana granulosa. Oocyt obklopuje tlustý obal zona pellucida , složený přinejmenším ze tří různých glykoproteinů. Předpokládá se, že k jeho vzniku přispívá jak sám oocyt, tak i folikulární buňky. Zatímco se v samotném folikulu odehrávají popsané změny, stroma v jeho okolí se diferencuje v theca folliculi, ve které lze dále rozlišit bohatě vaskularizovanou theca folliculi interna a zevně od ní zahuštěné vazivo tzv. theca folliculi externa. Mezi vrstvou folikulárních buněk, membrána granulosa a theca folliculi interna je tlustá basální membrána , zvané sklovitá blanka Slavjanského. Hranice mezi oběma vrstvami theky je nezřetelná, stejně tak jako rozhraní mezi theca externa a ovariálním stromatem. Tak jak folikul roste zvětšováním velikosti i počtu elementů membrána granulosa, mezi buňkami se postupně hromadí tekutina , zvaná liquor folliculi, která se na preparátech jeví jako růžově zbarvená , jemně zrnitá substance. Dutinky, které tuto tekutinu obsahují posléze splývají a vytvářejí prostor zvaný antrum folliculi. Buňky membrána granulosa jsou hojnější v určitém místě stěny folikulu a vytvářejí zde malý pahrbek-cumulus oophorus, který prominuje do nitra antrum folliculi a obsahuje oocyt.
C.Zralé folikuly-zralý/Graafův/folikul měří v průměru cca 2,5 cm a můžeme jej spatřit jako průsvitný měchýřek , vyklenující se nad povrch ovária. Dutina folikulu se díky přibývání tekutiny zvětšuje a ooocyt je spojen se stěnou folikulu stopkou z folikulárních buněk. Vzhledem k tomu, že buněk granulózy nepřibývá v souladu s hromaděním tekutiny, membrana granulosa se ztenčuje. Elementy membrana granulosa, které jsou umístěny v prvé vrstvě obklopující oocyt a jsou proto v těsném kontaktu se zona pellucida, se prodlužují a vytvářejí corona radiata, která doprovází vajíčko i poté co
opustí ovárium. Corona radiata je přítomna ještě při oplození oocytu spermií a přetrvává i po část transportu vejce vejcovodem.
Podporujeme:
