Lymfocyty
Prolymfocyt – Tvoří plynulý přechod mezi lymfoblastem a lymfocytem. Velikost jako lymfoblast. NC poměr 4,5:1 . Jaderka nejsou patrná. Jaderný chromatin začíná nabývat hrudkovitého vzhleu.
Lymfocyt – V periferní krvi je 80-90%, tzv. malých klidových lymfocytů. Tvar: okrouhlý, jádro oválné, ostře ohraničeno od cytoplazmy, téměř vždy uloženo excentricky takže plazmatický lem na okraji buňky je nestejně široký.Jaderný chromatin velmi hutný někdy struktura nerozeznatelná. Jindy patrná hustá spleť vláken a uzlů. Cytoplazmy velmi málo a obvykle tvoří srpek kolem jádra.Cytoplazma neobsahuje žádné granulocyty. Velmi polymorfní buňka a její vzhled je za patologických stavů značně změněn. Zejména reaktivní lymfocyty a zaměnit je lze s monocyty a někdy i blasty.
Lymfocyty
Pro jejich tvorbu jsou podstatné 2 druhy lymfatické tkáně.
1. Primární lymfatická tkáň (Thymus a kostní dřeň), kde lymfocyty prolyferují (tvoří se) NEZ8VISLE na specifické antigení stimulaci.
2. Lymfocyty zde vzniklé osidlují tzv. sekundární periferní lymfatické tkáně, kde je produkce lymf. ZÁVISLÁ na antigení stimulaci.
Perif.lymfatické tkáně (slezina, nosní a krční mandle)
Lymfocyty můžeme dělit podle několika kritérií
1. Na malé,střední a velké lymfocyty
Malý – v klidovém stadiu po kontaktu s přímím stimulantem se reaktivní velký lymfocyt.
Lymfocyty volně cirkulují mezi lymf. Tkání a krevním oběhem a jsou přítomny v ředě dalších orgánů.
Další dělení lymf. Je založeno na určování jejich povrchových neboli membránových vlastností takto rozeznáváme lymf T a B a kromě nich určité množství, které nelze přesně zařadit non T a non B
V obvodové krvi B a T lymf je zjišťováno za pomoci monoblast. protilátek.Tohoto času je známo velké monobl. Ab a lze přesně určit o jaký vývojový stupeň lymf. jde a přesně přesně určit eventuelně patologický klon
Podporujeme:
