Správná poloha zraněného
• v polosedě, šikmo v polosedě (zvýšený hrudník) – při lehčích zraněních (postižený je při vědomí), když nejsou známky ohrožení života, při dušnosti, poranění krku a hrudníku, úpalu a otoku plic.
• v leže na zádech – při poranění očí a hlavy, při zranění končetin bez známek šoku, při každém těžším poranění, je-li postižený při vědomí.
• poloha při kříšení (v leže na zádech na rovné a pevné podložce, můžeme zvýšit dolní končetiny) – postižený je v bezvědomí a není podezření na poranění páteře (pokud takové podezření máme, snažíme se zachovat polohu zraněného!).
• protišoková poloha (postižený leží na zádech, zvedneme a podložíme mu dolní, popř. i horní končetiny) – při velkém krvácení, kdy ztráta krve ohrožuje zachování oběhu.
• stabilizovaná poloha – při bezvědomí, jestliže je zachován oběh a dýchání, při zvracení, krvácení z úst a nosu, u zraněných, které nemůžeme nepřetržitě sledovat. Neukládejte postiženého do této polohy při podezření na poranění páteře!
• v leže na břiše ve vodorovné poloze – pokud nemůžeme mít postiženého ve stabilizované poloze, při zranění hrudní a bederní páteře pokud nemáme rovnou podložku.
• v leže na zádech s pokrčenými dolními končetinami – při poranění břicha a pánve (možno i na boku se sníženou horní polovinou těla, se skrčenýma nohama).
Podporujeme:
