ZÁKLADY IMUNOCHEMICKÉHO STANOVENÍ
Základem imunochemie je reakce AG a AB za vzniku imunokomplexu Ag-Ab.
Ag = látka bílkovinné povahy, na jejíž podnět vzniká v organismu Ab. Látka schopná vyvolat v živém organismu tvorbu specifické Ab. Nejčastěji to je bílkovina, ale může jít i o jinou vysokomolekulární látku (glykoproteidy, mikroorganismy, viry).
Tato látka se označuje jako kompletní Ag. Tvorbu protilátek však může vyvolat i nekompletní Ag – hapten, který se naváže na bílkovinný nosič. Heptenem se může stát např. lék, hormon, nízkomolekulární peptid atd. nejčastěji se vážou na albumin ale i na jiné transportní bílkoviny.
Ab = bílkoviny schopné navázat se na Ag, na jehož podnět byly vytvořeny. Nejčastějšími Ab jsou imunoglobuliny.
Jsou obsaženy v antisérech, která se využívají k průkazu Ag v laboratorním prostředí. Antiséra se získávají při tzv. imunizaci zvířat, kdy se do krve zvířete vpraví Ag a ten vyvolá tvorbu příslušných Ab. Vzniklé Ab se pak izolují z krve zvířete.
Ag = látka bílkovinné povahy, na jejíž podnět vzniká v organismu Ab. Látka schopná vyvolat v živém organismu tvorbu specifické Ab. Nejčastěji to je bílkovina, ale může jít i o jinou vysokomolekulární látku (glykoproteidy, mikroorganismy, viry).
Tato látka se označuje jako kompletní Ag. Tvorbu protilátek však může vyvolat i nekompletní Ag – hapten, který se naváže na bílkovinný nosič. Heptenem se může stát např. lék, hormon, nízkomolekulární peptid atd. nejčastěji se vážou na albumin ale i na jiné transportní bílkoviny.
Ab = bílkoviny schopné navázat se na Ag, na jehož podnět byly vytvořeny. Nejčastějšími Ab jsou imunoglobuliny.
Jsou obsaženy v antisérech, která se využívají k průkazu Ag v laboratorním prostředí. Antiséra se získávají při tzv. imunizaci zvířat, kdy se do krve zvířete vpraví Ag a ten vyvolá tvorbu příslušných Ab. Vzniklé Ab se pak izolují z krve zvířete.
Podporujeme:
