Stavba střevního klku
Klky (villi) jsou paličkovité výběžky střevní sliznice, na kterých se vstřebávané látky (aminokyseliny, jednoduché cukry, rozštěpené tuky a vitamíny) transportují přes epitelové buňky do krevního, hlavně žilního oběhu, kterým se dostává do jater. (Plocha klků je obrovská – asi 40 metrů čtverečních!). Jako celá sliznice tenkého střeva, jsou i klky na svém povrchu kryty jednovrstevným resorpčním epitelem. Podslizniční vazivová vrstva klků je prostoupena cévními kapilárami, které zde tvoří mohutné pleteně. (Poměr plochy kapilár k ploše klku je 8:100!). V ose klku probíhá slepě začínající mízní kapilára, do které se vstřebává asi 60% přijatých tuků. Pro resorpci látek ve střevě mají velký význam pohyby klků, které se účinkem hladké svaloviny smršťují a „vymačkávají“ krev a lymfu protékající klkem do odvodných cév. Napomáhají tak rychlejší cirkulaci v klku.
Klky v intestinum ileum (schematicky). Tepenné cévy – červeně, žilní – modře,
lymfatické – žlutě.
1 – lymfatický uzlík 3 – epitel 5 – síť krevních kapilár
2 – centrální mízní kapilára 4 – pohárkovité buňky 6 – vnitřní vrstva slizničních, krevních a mízních
kapilár
Podporujeme:
