14a, Základní ventilační režimy:

konvenční a nekonvenční. Konvenční využívají fyziologických vlastností. HFSV = trysková ventilace f = 100-600, mobilizuje sekrety z nižších etáží. Využívá se při operacích na dýchacích cestách. HFO – oscilační proudění o frekvenci 400-4000. Používá se u nedonošenců a dětí, lze superponovat u konvenční ventilace. A, režimy spontánní ventilace: lze využít u terapie parciální insuficience, ale i kombinovat s UPV. 1,CPAP (continuous positive airway pressure), hlavně u dětí, atelektáz…nemocný si dýchá sám a přístroj udržuje pozitivní tlak v dýchacích cestách, musí se zajistit plynulý tok plynů, nastavujeme frakci kyslíku a PAP. 2, s PEEP (spontaneous PEEP), využívá se u rehabilitace dechu u spastické bronchitis, astmatu….3, CNPB (continuous negative pressure of breathing) vdech usnadněn a výdech ztížen = IRDS (železné plíce). B, režimy plně nahrazující dechovou aktivitu pacienta. IPPV (intermitent positive pressure ventilation) – CMV (control mode ventilation) indikován u apnoe nebo speciálních léčebných postupů u ICH. Pricip je takový, že nádech dělá ventilátor a výdech je spontánní. Nastavujeme frakci, objem, frekvenci, PEEP, Ti:Te…C, režimy prohlubované spontánní ventilace (IPPB – intermitent positive pressure of breathing). 1, IMV (intermitent mandatory ventilation) tzv. zástupová vebntilace, do společné aktivity pacienta je vřazen určitý počet dechů. 2, SIMV (synchronized…), stejné jako výše, jenže aktivita ventilátor je plně synchronizována. Vhodné pro odvykáí od ventilátoru. 3, PSV (pressure supported ventilation) tzv. inspirační asistent, každý pacientův dech je prohlubován přístrojem, dobrý k odvykání. PACHL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!4, ACMV (assisted/controled mode of ventilation) přístroj sleduje minimální ventilaci, v případě dodechne.