Identifikace části mrtvoly
při identifikaci se začíná fotografováním-před a po úpravě mrtvoly.
Lepší je digitální foto-lze ho upravovat.Pak se zajistí šatstvo, vzorky vlasů, otisky prstů, a přesně se popíše při zevní prohlídce mateřská znaménka, tetování, jizvy, jestli jde o jizvy chirurgické nebo po poranění.Chirurgické jizvy se mohou srovnat s lékařskou dokumentací.Mají typický tvar, po žlučníku je to rovná jizva, různá pracoviště dělají různé typy řezů.
Superprojekce-podle fotografie se zvětší nebo zmenší fotografie oběti a porovnává se stejným snímkem, pohřešované osoby.Když korespondují v antropometrických bodech, tak identita je pravděpodobná.
Podle DNA analýzy.Porovná se dna slin, zaschlé krve, tkáně(svalové) mrtvoly, a pohřešované osoby, u pohřešované osoby mohou dna získat z hřebenu- kousky vlasů, s holícího strojku vlas, z kartáčku na zuby.Dna se používá pro stanovení otcovství.Pokud porovnávají dna příbuzných s neznámou obětí, spíše se porovnává matka než otec(má se za to že asi 5% otců není pravých).K identifikaci slouží i chorobné změny orgánů neznámé mrtvoly.Choroby zubů.Implantovaný kardiostimulátor. Anomálie kostí.
Když neznáme pohlaví-zkoumá se tvar kostí(odlišnosti na lebce), pánev-ženská pánev je rozložitější, širší.Vchod pánevní má žena oválný a muž srdcovitý.
Při určování pohlaví lze také mikroskopicky fluorescenční technikou prokazovat y chromozom. Pomocí DNA určit jestli má xy chromozom nebo xx chromozom.
Lze určovat výšku postavy-z pažní nebo stehenní kosti lze přepočítat přibližnou výšku postavy. Určování stáří jedince. Podle změn na skeletu a chrupu(podle vývoje kosti – osyfikační centra- lze určit věk, podle stavu švů na lebce).
Od 15 let lze určovat věk podle kostnatění štítné chrupavky.Chrupavka patří k hrtanu.
Chrup-nejen identifikuje jedince ale lze odhadnou i věk. Pomohou jednak anomálie chrupu a jeho opravy-v porovnání s dokumentací.
